Nemocnice v Táboře bude zkoumat lebku Jana Žižky

Antropologický výzkum provede prostřednictvím počítačové tomografie - CT snímku, radiodiagnostické oddělení. Výsledek chce využít táborské husitské muzeum. "Pomocí získaných CT dat pracovníci muzea vytvoří nový dokonalejší model této historické relikvie pro svou stálou expozici v Táboře," uvedla mluvčí jihočeských nemocnic Ivana Kerlesová.

Čáslavská kalva Jana Žižky z Trocnova patří k nejslavnějším českým muzejním exponátům. Nález z kostela svatého Petra a Pavla v Čáslavi z roku 1910 formálně odpovídá okolnostem ukazujícím na slavného vojevůdce.

V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 40 ± 10 let; tento údaj Emanuel Vlček později pozměnil na 50 ± 10 let.

Dále bylo zjištěno, že krajiny obou očnic nesou vyhojená poranění. Levé oko bylo poraněno pravděpodobně úderem sečné zbraně před ukončením růstu individua, pravý nadočnicový oblouk nese známky procesů probíhajících při hojení opouzdřeného hematomu, který lze vysvětlit tupým násilím vedeným na krajinu pravého oka. Toto hojení probíhalo nedlouho před smrtí jedince a za předpokladu, že kalva skutečně patřila Janu Žižkovi, je pravděpodobné, že jeho příčinou mohlo být poranění u hradu Rábí.

V 80. letech 20. století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znova detailně prozkoumán odbornými pracovníky z oboru soudního lékařství, geologie, antropologie a makromolekulární chemie.

Nejprůkaznější výsledky však přinesla tehdy ojedinělá paleosérologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřily muži, jemuž bylo ve chvíli smrti 61–65 let. Tento výsledek přesně korespondoval s datem Žižkova narození kolem roku 1360 a datem úmrtí v roce 1424.

Příběh slavného válečníka, taktika a politika je podle ředitele Husitského v Táboře muzea Jakuba Smrčky nesmírně zajímavý, až filmový. Dokázal se z lapky vypracovat na člena královské stráže, u dvora se pak naučil politickým znalostem. „Stal se naprostým geniem taktiky, nikdy neporaženého slepého vůdce s etickým cítěním se bála celá Evropa a ještě v 19. století byl velice ctěným," řekl Smrčka pro ceskobudejovicky.denik.cz.