Česko bývalo před 25 lety zahrádkářskou velmocí, dnes je to spíše bída

Na úbytku zahrádkářů se podle Zdeňky Jankovičové z Českého zahrádkářského svazu podepsaly vysoké nájmy a prodejní ceny pozemků, ale i změna životního stylu Čechů - pracovní vytíženost zaměstnané generace, které nezbývá na časově náročné koníčky čas.

Podobně jako u myslivců či rybářů je jedním z problémů zahrádkářů stárnutí členů. Podle odhadu svazu se průměrný věk jeho členů pohybuje mezi 60 a 70 lety. "Pokud jde o zahrádkaření mladých lidí, pozorujeme v poslední době pozitivní trend, kdy mladé rodiny hledají pro děti zábavu mimo internet a počítač," uvedla Jankovičová.

"Musíme najít program pro mladé lidí, nemůžeme jim nabízet jen práci. Musíme se odpoutat od pěstitelského směru," řekl na dnešním sněmu svazu v Hradci Králové řekl jeho předseda Jan Hinterholzinger.

Svaz v nadcházejícím období zřejmě také bude muset řešit i problémové vztahy mezi samotnými zahrádkáři v osadách. "Některé zahrádkové osady se štěpí tím, že část zahrádek si kupují zahrádkáři, kteří na to mají. Ti pak už necítí potřebu být členy. Mají svůj vlastní pozemek a nechtějí platit členský příspěvek, nechtějí se podílet na údržbě společného majetku," řekl Hinterholzinger.

Zejména ve velkých městech ohrožuje zahrádkáře tlak developerů. "Zahrádkové osady jsou lákavým cílem, jsou na místech, kde je dost prostoru," podotkla Jankovičová. Zahrádkáři zpravidla hospodaří na pronajaté půdě. Pokud je vlastníkem půdy, na níž kolonie leží, pouze jeden člověk, dá se podle Jankovičové developery snadno zlomit.

Ořechy, angrešt a ovocné stromy

Přestože po roce 1989 se i kvůli rozšíření nabídky ovoce a zeleniny v obchodech zájem o jejich pěstování na zahrádkách snížil a lidé na nich hledali spíše oddech a rekreaci, v posledních letech zájem o pěstování vlastního ovoce a zeleniny opět roste. Zvláště po sérii afér s nekvalitními potravinami z dovozu se začali lidé více zajímat o to co jedí a uvědomovat si přínosy vlastních výpěstků.

Podle Jankovičové stále existují komodity, v nichž mají zahrádkáři na trhu dominantní postavení. Jde například o ořechy a drobné ovoce, zejména angrešt. V minulosti zahrádkáři "zachraňovali" český trh zaplavený levnými čínskými dovozy dodávkami českého česneku.

Největší oblibě se mezi zahrádkáři těší ovocné stromy, které rostou na 80 procentech zahrádek. Více než 70 procent drobných pěstitelů má na zahrádce rybíz a jahody. Téměř polovina pěstuje vlastní třešně a třetina vlastní ořechy. Ze zeleniny se největší oblibě těší rajčata a mrkev, ale i okurky a brambory.

Zahrádkaření má dlouholetou tradici nejen v Česku. "Řada evropských zemí má ochranu této činnosti přímo vymezenou v zákonech a zahrádkaření označuje za veřejně prospěšnou činnost," řekla Jankovičová.

"Zákon by měl zahrádkářům přinést jistotu konkurenceschopnosti v získávání pozemků pro zahrádky a uznání zahrádkaření jako veřejně prospěšné činnosti," řekl předseda Hinterholzinger. Obdobný zákon podle něj mají v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku. Zákon je podle něj zpracovaný v paragrafovém návrhu a od ČSSD prý má svaz slib, že jej sociální demokraté předloží do Sněmovny.