Praha - V novoročním předsevzetí si lidé nejčastěji slíbí, že zhubnou, začnou se víc hýbat a přestanou kouřit. Jen málokomu se ovšem podaří závazek dodržet. Kde děláme chybu? Odborník radí.
Podle primáře interního oddělení Nemocnice Na Homolce Milana Čecha si lidé kladou nereálně vysoké cíle. Chtějí zlepšení hned a při prvním nezdaru končí. Mnohem lepší je zaměřit se na ozdravení životního stylu a postupovat v drobných krocích.
Když byl kuřák zvyklý na svých sto cigaret denně, úspěchem je, když v lednu „zvládne" vykouřit např. 90 cigaret denně, pak v únoru 70, březnu šedesát atd. Podobně je tomu i s hubnutím. Pro organismus je takováto postupná změna taky i mnohem bezbolestnější, přirozená a tedy i mnohem méně hrozí riziko recidivy (např. navrácení se ke kouření nebo opětovné přibrání na váze), radí celostnimedicina.cz.
"Naprosto splnitelným předsevzetím je návštěva praktického lékaře a absolvování preventivní prohlídky. Pokud její výsledky nejsou příznivé, měly by být jasnou motivací k postupné změně celkového životního stylu a v některých případech i k zahájení potřebné léčby," řekl primář.
Na prevenci by se podle Čecha měli zaměřit zdraví lidé, kteří na ni dosud příliš nedbali. O to víc by se jí měli věnovat lidé nemocní. Například diabetici druhého typu, u nichž je cukrovka spojena s kilogramy navíc.
"Nedílnou součástí jejich léčby je ozdravění životního stylu. Určitě by neměli kouřit, holdování nikotinu pro ně představuje extrémní rizikový faktor. Jejich cévy trpí kouřením víc než u lidí bez cukrovky," vysvětlil.
Předsevzetí pacientů se zažívacími potížemi, kam se řadí například "žlučníkáři", by mělo být, že budou brát vážně varování lékařů. Tito pacienti podle Čecha patří k těm nejméně ukázněným. I když vědí, že například po pečené kachně dostanou žlučníkový záchvat, stejně neodolají. Reálným předsevzetím tak pro ně je, že si odepřou tučná a smažená jídla.
Pro lidi ohrožené rakovinou tlustého střeva, což jsou všichni po dovršení 50 let věku, je podle primáře důležité neignorovat věk, a po dosažení padesátky podstoupit doporučená screeningová vyšetření. Neměli by ani zlehčovat varovné příznaky, jako jsou nejasné bolesti břicha či občasná krev ve stolici.
Související
Novoroční předsevzetí si dá 42 procent Čechů. Kolik lidí ho dodrží?
Novoroční předsevzetí většina Čechů poruší. Proč je tak těžké jej dodržet?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák