Bitva za české děti graduje, do kauzy se vložil Český helsinský výbor

"Praxe, která se objevila v Norsku - ale existují obdobné případy i ve Velké Británii a možná v dalších zemích, je základním porušováním práv dětí na vlastní rodinu a práv rodičů na vlastní dítě. V pozadí všeho se skrývá byznys soukromých organizací s posvěcením státu, který tuto praxi nepřímo schvaluje a podporuje," uvedl výbor.

K podání stížnosti ho přimělo vystoupení šéfa brněnského úřadu Zdeňka Kapitána a poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která kauzu Michalákových sleduje, i dokument o zkušenostech ruských rodin s odebíráním dětí. Na jaké instituce se ČHV chce obrátit, ale neupřesnil.

Výbor podotýká, že dítě může být odebíráno z rodiny jen ve výjimečných případech, které posoudí odborníci a soud. I poté mají ale chlapci a děvčata podle Úmluvy o právech dítěte své právo na to, aby se mohli pravidelně vídat se svými rodiči.

Ředitel brněnského úřadu Zdeněk Kapitán rozhodnutí norské sociální služby a soudu respektuje, jeho instituce do působení nezávislých zahraničních úředníků a soudců nemůže zasahovat. Podle Kapitána verdikt může zvrátit jen matka, úřad jí prý nabízí pomoc a podporu. Právně zastupovat v cizině ji ale nemůže. Nemá k tomu pravomoci a dokonale neovládá ani právo cizí země, účinnější je proto pro matku pomoc zkušeného norského právníka, míní Kapitán.

Podle výboru je Kapitánův přístup zarážející, když "dokonce schvaluje postup norských úřadů, ačkoli z titulu své funkce nutně musí znát rozvinutou praxi odebírání dětí". Neptá se prý, jestli je norský systém v pořádku. "Je potom otázka, zda má potom setrvávat v takovéto funkci," uvedl výbor ve svém stanovisku.