Masopustní veselí dnes vystřídá půst

Původně se slovem masopust označovalo celé období od Tří králů do Popeleční středy. Dnes jako masopustní období lidé vnímají jen tři dny před Popeleční středou, takzvané ostatky. Masopustní průvody masek připravují města a obce většinou na víkend, i když tradičně masopust vrcholil maškarní zábavou na masopustní úterý.

Masopust byl slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se během něj taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a spadá tak do období od poloviny února do počátku března. Popeleční středou začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce, největší křesťanské svátky roku.

Datace masopustu sice odpovídá křesťanskému roku, jeho podoba ale vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva jako je Bakchus.

S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé si při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Kromě nich se jí tučné vepřové - pečený bůček nebo ovarové koleno, které je pak třeba spláchnout pivem. Proudem většinou teče i kořalka.