Revoluce v jídelníčku? Toto už možná brzy budeme kupovat

"Například mikrořasy byly známy už Aztékům. Přirozeně jsme schopni odlišit případné toxické druhy a pracujeme pouze s těmi, které jsou pro konzumaci bezpečné. Mikrořasy, zejména mořské, mají vysokou nutriční hodnotu a některé druhy jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, které prospívají mozku a srdci," tvrdí Graziella Zittelliová z Institutu pro výzkum ekosystémů při italské Národní radě pro výzkum (CNR).

Stejné hodnoty má hmyz, především cvrčkové a kobylky, jejichž nutriční hodnota se liší podle toho, jak jsou vyvinuté. Platí to i pro larvy brouků, které mají jiné množství proteinů a minerálních solí než dospělí jedinci. Z hmyzu se vyrábí především mouka, která by mohla v krátkém čase možná nahradit rybí moučku v potravě pro zvířata. Někteří výrobci takovou mouku už vyzkoušeli při přípravě muffinů.

Entomofágie (pojídání hmyzu) je rozšířena ve 113. zemích světa a počet etnických skupin živících se hmyzem se blíží číslu 3000. Dosud je známo přes 1400 druhů jedlého hmyzu, což jistě není vzhledem k celkové početnosti druhů (kolem 400 miliónů) konečné číslo. Např. v Mexiku je po hovězím a fazolích hmyz třetím národním jídlem – využívá se takto asi 200 druhů. Mezi nejčastěji pojídané druhy patří ty, které žijí ve velkých skupinách a vytvářejí husté populace, které se dají snadno a rychle nasbírat, informuje hmyznataliri.cz.

Málokdo ví, že hmyz je blízký příbuzný humrům a krevetám (patří do stejného kmene) a že je stejně chutný a přitažlivý jako jeho známější a dražší příbuzní korýši. Naprosto chybná je představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. Ve svém exoskeletu totiž vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů. Navíc se hmyz upravuje tak jako jiné živočišné potraviny, tepelně (zasyrova se jí opravdu jen vybrané exotické druhy).

Badatelé se nyní zabývají shromažďováním nutričních charakteristik nových potravin, to však nepovede automaticky k tomu, že by se hmyz, medúzy či mikrořasy hned objevily na našem jídelníčku.

Vědecké údaje mohou být jen základem pro nezbytné vyhodnocení, které učiní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Teprve po jeho schválení se mohou pokrmy budoucnosti objevit v supermarketech.