Z měst mizí kárky s kovovým šrotem, sběrny vyhlášku proklínají

Pracovnice výkupny kovů v Kutné Hoře řekla, že v březnu chodili kovy prodávat stále stejní lidé jako před změnou vyhlášky a legislativní změnou jí pouze vznikla práce navíc: "Denně tady kleju na toho, kdo toto vymyslel, protože to papírování a počítání je pro mě hrozná práce a nevidím v tom logiku. Lidé si nechávají posílat peníze na účet nebo složenkou tak, jak to máme nařízené. Nevím, čemu se tím mělo zabránit, každý má občanku, někdo si to pošle třeba ke kamarádovi, domluví se, a tak dále."

"Jsme na 30 procentech předchozích měsíců," řekl Roman Štix, majitel kovošrotu s provozovnami v Plzni, Rokycanech a Stříbře. Jednotlivci přitom dříve tvořili 37 procent objemu výkupu. Kovošrot kvůli vyhlášce musel ve čtvrtek propustit třetinu lidí. "Zachraňují nás firmy, jinak bychom museli skončit," uvedl. Štix ví o velkovýkupnách, které propouštějí více lidí a o malých sběrnách, které končí. Právě ty dodávaly šrot od lidí středním a velkým výkupcům. "Ale teď nám za měsíc nedovezly nic," řekl. Na trhu se objevují inzeráty na prodej lisů a nůžek, o něž ale nikdo nemá zájem. Štix uvedl, že kolegové ho už vyzvali, aby se připojil k hromadné žalobě na stát za zmařené investice, kterou připravují.

Karel Koch, majitel firmy CELIA CZ, která se zabývá výkupem kovů, řekl, že v prvních 15 březnových dnů klesl výkup kovů na pětinu a nyní je zhruba na polovině oproti době, kdy vyhláška ještě neplatila. Firma má deset provozoven, mimo jiné i v Dobříši. "Stačilo by, kdyby začaly dříve chodit kontroly, teď v březnu jsme měli kontroly na všech provozovnách. To je v pořádku, ale mohlo to být dříve a bez změny zákona," uvedl Koch.

Podle Libora Vohánky z firmy Ekometal s několika provozovnami se první týden platnosti vyhlášky výkup téměř zastavil, nyní se situace pomalu zlepšuje. "Přijde mi, že hlavním důvodem je zájem měst a obcí dostat šrot zadarmo do svých sběrných dvorů, které musely zřídit a musí nějak financovat a tohle je nejsnazší cesta. Krádeže jsou pouze zástupný argument," uvedl.

Také Michal Kecl z firmy EKO Logistics s provozovnami v Kolíně a v Týnci nad Labem tvrdí, že změna přinesla pouze administrativní práci navíc a problém krádeží neřeší. "Pokud někdo chtěl bojovat s určitými nešvary, měl pro to prostředky už před touto úpravou. Stačilo jen chodit a důsledně uplatňovat legislativu. Já za tím vidím jen tlaky velkých lobbistických skupin, které chtějí znárodnit veškeré odpady od lidí," myslí si.

"V březnu byl propad obrovský, naopak v únoru lidé nosili abnormálně, jako by se báli, jak to bude. Ale vše se snad brzy dostane do normálu," uvedl majitel sběrny ve Zlínské kraji. Převážná většina jeho zákazníků jsou lidé, kteří čas od času potřebují vyhodit spotřebiče, které jim již neslouží, nebo staré věci po úklidu. Potenciálních zlodějů, kteří pravidelně přivážejí různé kovy, je minimum. "Mnohem více je lidí, co vozí normální věci z domácností," řekl šéf výkupny v areálu bývalých baťovských závodů.

A co říká policie?

Mluvčí kladenských strážníků Markéta Fröhlichová uvedla, že v březnu řešili dva případy krádeží kovů. "Oproti minulým měsícům je to velký pokles počtu krádeží železného šrotu," doplnila.

"Dříve jsem odebírali kovový šrot jako zatajený nález nejméně jednou až dvakrát týdně. Od března jsme nezastavili ani jednu osobu, která by na kárce kovový odpad táhla," řekl mluvčí ústecké městské policie Jan Novotný. Podobné zkušenosti mají strážníci v Mostě. "Určitě je lidí s kárkami se šrotem výrazně méně než minulosti," shodla se se svým ústeckým kolegou mluvčí mostecké policie Ilona Kozlová. Novou vyhlášku si pochvalují také v Chomutově.

"K poškozování majetku města odcizováním hlavně měděných drátů, okapů a prvků staveb i z jiných kovů dochází ve stejné míře jako předtím, než vstoupila novela v platnost," uvedla mluvčí liberecké radnice Zuzana Minstrová. Jinou zkušenost mají v Jablonci nad Nisou. "Vizuálně ubylo sběračů kovů po městě," uvedla mluvčí radnice Markéta Hozová. Radnice v České Lípě v poslední době dokonce nezaznamenala žádné krádeže kovových částí městského majetku.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) během kontrol už odhalila několik případů, kdy sběrny vykupovaly materiál, který nesměly. Inspektoři také zjistili, že někteří majitelé vypisují směnky.

Podle majitelů výkupen vyhláška nevyžene z trhu černé sběrny, skryté ve dvorech. Ty se nyní napojily hlavně na překupníky v Polsku, kde za kovy platí hotově. Také v Německu dávají na ruku až 50 eur (přes 1300 Kč).