Pozor, klíšťata jdou do útoku. Riziko napadení o víkendu stoupne

Termín aktivita klíštěte vyjadřuje podíl klíšťat připravených k napadení na celkové populaci klíšťat v dané lokalitě. Čím větší je počet takto aktivních klíšťat, tím vyšší je i ohlášený stupeň rizika. Při vyšším stupni také roste riziko nakažení lymskou boreliózou či klíšťovým zánětem mozku.

Nejrozšířenějším mýtem je, že klíště žije jen v lese a skáče ze stromů. "Pravdou je, že lesy jsou hlavním teritoriem klíšťat, to ale neznamená, že se s nimi nemůžeme setkat na zahrádkách, loukách, na procházce, v městských parcích nebo na březích rybníků. Klíšťata číhají všude," upozornil docent Rastislav Maďar.

Dalším mýtem je, že s repelentem je člověk před klíštětem v bezpečí. Ochrana repelentem není stoprocentní, ani když se ho použije dostatečné množství. Účinná látka časem vyprchá a aplikace se musí opakovat. "Navíc musí být repelent pečlivě nanesen na každý kousek povrchu těla, protože klíště hledá skupinky, kudy se na kůži dostat," řekl Maďar s tím, že jedinou účinnou ochranou je očkování. Účinná vakcína je zatím jen proti klíšťovému zánětu mozku.

Za mýtus označil Maďar i to, že klíště jde jen na lidi se "sladkou" krví. Klíšťata se řídí čichem a vnímají pach lidí, vyzařované teplo a vydechovaný oxid uhličitý. "Klíště číhá ukryté v porostu, přední pár nohou vztyčí jako lapače, aby se mohlo ve vhodné chvíli přichytit," popsal lékař.

Na vycházku do přírody je proto vhodné světlejší oblečení, klíště je na něm lépe vidět. Už při pobytu venku se také vyplatí kontrola, zda se klíště na oděv přichytilo, a případně ho ihned odstranit. Doporučený je repelent, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a večer a znovu ráno prohlédnout celé tělo a případná klíšťata odstranit.

Encefalitida je zákeřná

Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období bez obtíží trvá asi 7 až 14 dnů, může to být však i měsíc. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém mohou příznaky připomínat lehkou chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.

Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu, informuje klistova-encefalitida.cz.

Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech.