Opakované prodlužování odposlechů? Nejvyšší soud se rozlobil

Podle usnesení Nejvyššího soudu soudy při prodlužování nesmí pouze opakovat původní argumenty. Naopak musí zohlednit to, zda dosavadní výsledky odposlechů opodstatňují jejich další trvání.

Právě kvůli dlouhotrvajícím odposlechům se na NS loni obrátil Martin Půlpytel, pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, kterého v červnu 2014 Vrchní soud v Praze pravomocně zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci v souvislosti s evropskými dotacemi v rámci páté výzvy ROP Jihozápad. Druhý obžalovaný Jiří Trnka dostal podmínku. Odposlechy Půlpytla trvaly déle než rok - od října 2008 do listopadu 2009.

Podle rozhodnutí NS justice nepochybila při vydání příkazu k odposlechu ani při prvním prodloužení Městským soudem v Praze. Problém spočívá v dalších prodlouženích v červnu a říjnu 2009. „V takovéto fázi trestního řízení, kdy nařízený odposlech navrhovatele trval již osm a posléze dvanáct měsíců, lze důvodně požadovat po orgánech provádějících přípravné řízení, aby další návrh na prodloužení doby trvání odposlechu odůvodnily poněkud konkrétnějšími poznatky," stojí v usnesení Nejvyššího soudu. Odposlechy prý nelze prodloužit pouze na základě nic neříkající argumentace.