Češi žádají popravy. Počet zastánců trestu smrti je tradičně vysoký

Téměř sedm z deseti českých občanů (69 %) zastává názor, že právo na to rozhodnout se o přerušení vlastního těhotenství má žena sama. Necelá pětina občanů (17 %) se domnívá, že by interrupce měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu. Že by měla být interrupce povolována jen v případě ohrožení života těhotné ženy, tvrdí necelá desetina (8 %) populace a pro úplný zákaz interrupcí se vyslovila pouhá 3 % občanů.

"Otázka mapující postoje veřejnosti k umělému přerušení těhotenství byla v kontinuálním šetření položena poprvé v roce 1990. Již v té době bylo zřetelné, že je veřejnost v tomto ohledu poměrně liberální. Podíl lidí zastávajících právo ženy rozhodnout o vlastním těhotenství se od té doby ještě zvýšil. Nejvyšší podíl odpovědí ve smyslu výsadního práva ženy rozhodnout se o vlastním těhotenství zaznamenalo šetření v roce 2008, od roku 2010 jsou postoje české veřejnosti k tomuto tématu v podstatě stabilní," uvedl soc.cas.cz.

S uzákoněním eutanazie podle šetření souhlasí dvě třetiny české veřejnosti (66 %), když necelá čtvrtina (23 %) podle svých slov souhlasí „rozhodně," více než dvě pětiny (43 %) pak „spíše". Nesouhlas vyjádřila přibližně čtvrtina dotázaných (26 %), rozhodný nesouhlas ale vyjádřila jen přibližně desetina respondentů (9 %), 17 % pak spíše nesouhlasí. 8 % občanů neví, jaké stanovisko vzhledem k této otázce zaujmout.

Podíl veřejnosti vyjadřující souhlas s uzákoněním eutanazie se oproti předchozímu roku významně nezměnil a zůstává tak od roku 2011 více méně stabilní.

V Česku je tradičně více zastánců trestu smrti než jeho odpůrců

Květnové šetření ukázalo, že by podle téměř tří pětin občanů (58 %) trest smrti v právním řádu ČR fungovat („spíše" nebo „rozhodně") měl. Více než třetina populace (35 %) naopak tvrdí, že by existovat („spíše" nebo „rozhodně") neměl. 7 % dotázaných odpovědělo, že neví.

Nejvyšší podíl (76 %) zastánců nejvyššího trestu bylo možné zaznamenat v první polovině devadesátých let minulého století. Opakovaná výzkumná šetření od té doby mapovala pokles tohoto podílu, který se zastavil v roce 2002 na hodnotě 56 % dotázaných. Od roku 2003 se pak podíl zastánců pohybuje dlouhodobě okolo tří pětin, s výjimkou let 2005 a 2011, kdy byl o něco vyšší (66, respektive 64 %).

Od roku 2011 pak podíl zastánců trestu smrti postupně klesá (za poslední 4 roky o 6 procentních bodů). Zatímco v letech 1992 a 1994 tvořili odpůrci trestu smrti o málo více než desetinu populace, v letech 1995 až 1999 pak už přibližně pětinu a v letech 2000 až 2002 přibližně čtvrtinu. Podíl občanů nesouhlasících s trestem smrti dále rostl a v letech 2003 až 2013 se pohyboval okolo 30 % dotázaných, v posledních dvou šetřeních (tedy v letech 2014 a 2015) tvořili lidé odmítající trest smrti více než třetinu dotázaných (35 %).

Mezi odpůrce trestu smrti se častěji řadí lidé s vysokoškolským vzděláním, dotázaní, kteří se hlásí k římskokatolickému náboženskému vyznání, a obyvatelé Prahy a Jihočeského kraje. V obou uvedených krajích přitom mírně převážil podíl odpůrců trestu smrti nad jeho prosazovateli (v Praze 46 % pro a 51 % proti, v Jihočeském kraji 43 % pro a 49 % proti). Podporu absolutnímu trestu naopak častěji vyslovili občané, kteří se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání a obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Olomouckého kraje.