Madona z Veveří církvi nepatří, trvá na svém galerie. Proti verdiktu se odvolá

Praha - Národní galerie v Praze (NG) nesouhlasí s rozhodnutím soudu, aby církvi vrátila vzácný obraz Madony z Veveří, a v brzké době se odvolá. V rámci restitucí NG už vydala dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský oltář a části Puchnerova oltáře. Všechna díla ale po dohodě zůstala v expozicích galerie.

Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 byla v kostelíku na hradě Veveří. Na konci 30. let minulého století se obraz v souvislosti s politickými událostmi dostal do majetku státu, v roce 1958 jej získala NG.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl 7. srpna, že NG musí obraz farnosti Veverská Bítýška vydat. Galerie s rozsudkem a názorem soudu nesouhlasí. "Rozsudek jsme obdrželi 18. srpna, tudíž se odvoláme během 15 denní lhůty," uvedla Karolína Pláničková z Národní galerie.

Obě strany se před zahájením soudního sporu na vydání obrazu nedohodly. Podle právního zástupce církve Františka Severina galerie před podáním žaloby odmítla nabídku, že dostane obraz na 50 let do bezplatné výpůjčky za to, že uzná jeho vlastnictví církvi. NG obraz nevydala, protože se podle jejího názoru nepodařilo bez pochyb prokázat vlastnictví díla.

Podle NG obraz nespadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989, protože byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím. Církev zase argumentovala tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle kterého by o toto dílo přišla.

Podle soudu byly podmínky pro vydání obrazu splněny, církev prý prokázala, že obraz patří do jejího vlastnictví a zároveň spadá pod restituční zákon. NG by zároveň měla církvi zaplatit zhruba 82.000 korun jako náklady za právní zastoupení ve sporu.

Související

Lubomír Zaorálek

Od neděle se zavřou i výstavy, které měly dosud výjimku

Od neděle 27. prosince přestane spolu s přechodem země do pátého stupně protiepidemického systému PES platit výjimka pro pět výstav, kam dosud mohli návštěvníci. I tyto výstavy tak budou pro veřejnost zavřené, informovalo dnes ministerstvo kultury na twitteru. Ostatní galerie a muzea musela uzavřít už minulý týden podle současného čtvrtého stupně protikoronavirových opatření.
kultura

V Česku se zčásti otevřou muzea, galerie a památky. Počet návštěvníků bude omezen

Ve čtvrtek se v Česku po více než šesti týdnech zčásti otevřou muzea a galerie, lidé také mohou jít na prohlídku památek, které se v zimním čase otevírají. Galerie a muzea nabídnou výstavy, které byly přerušené uzavřením institucí, i nové, jež připravily v době bez návštěvníků. Limitován bude počet lidí, kteří mohou najednou být v daných prostorách, návštěvníci budou muset dodržovat rozestupy a nosit roušky. Zavřená pro diváky ale i nadále zůstávají divadla a kina.

Více souvisejících

Národní galerie církevní restituce obraz Madony z Veveří

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy