Uprchlíky z Afriky a Sýrie nechceme, říká většina Čechů. Ukrajinci už tolik nevadí

Podle poloviny české veřejnosti (50 %) by Česká republika neměla uprchlíky přijímat vůbec, 40 % je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (4 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

Slovenská veřejnost je v tomto ohledu ještě o něco více vyhraněná, 62 % Slováků je proti přijímání uprchlíků. V Polsku je to naopak méně 38 %.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a zvyšující se životní úrovní (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Výrazně se neliší podle věku nebo pohlaví. Z předchozích šetření víme, že česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko

"Zároveň jsou také obyvatelé ČR velmi negativně nastaveni vůči tzv. imigračním kvótám. V červnu 2015 jejich mírnější verzi, než jaká byla přijata v září 2015, podporovala jen pětina těch, kteří měli alespoň přibližnou představu, o co se jedná," uvedl soc.cas.cz.

Při více konkrétním dotazování je postoj obyvatel ČR k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky více vyhraněný a poměrně jednoznačný. Zatímco přijetí alespoň některých uprchlíků podporuje čtvrtina (3 % rozhodně a 22 % spíše ano) z nich, 69 % (41 % rozhodně a 28 % spíše ne) zastává názor, že by Česká republika neměla přijímat žádné uprchlíky a imigranty z těchto regionů. Jak je patrné, lidé zastávající názor proti přijetí uprchlíků jsou výrazně častěji o svém názoru pevně rozhodnuti.

Relativně více nakloněni přijetí alespoň nějakých azylantů jsou lidé s vysokoškolským vzděláním (40 %). Z pohledu dalších sociodemografických charakteristik se jednotlivé skupiny výrazněji neliší.

V mezinárodním srovnání jsou pak postoje Čechů a Slováků v podstatě shodné, obyvatelé Polska jsou přijímání uprchlíků z těchto regionů mírně více nakloněni, i když i mezi nimi převládá negativní postoj (36 % vs. 55 %).

Postoj k uprchlíkům z Ukrajiny je pak již méně jednoznačný. Přijetí podporuje 43 % (8 % rozhodně, 35 % spíše ano) obyvatel, naopak proti jejich přijímání je 49 % (22 % rozhodně, 27 % spíše ne) populace starší patnácti let. I zde je ze sociodemografického hlediska podpora imigrantů z Ukrajiny vyšší mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (57 %) a vyšší životní úrovní (49 %). Z hlediska věku nesledujeme žádný statisticky významný trend.

Postoje obyvatel Polska a Slovenska sledují stejný trend jako v předchozí otázce. Poláci jsou tedy o něco vstřícnější k přijímání uprchlíků z východu Ukrajiny (51 % pro, 38 % proti), názory obyvatel Slovenskou jsou prakticky totožné s těmi českými (42 % pro, 51 % proti).