Integrace se musí zaměřit na celou rodinu cizince, upozorňují akademici

Rodina a její podpora hraje v integraci klíčovou roli. Zvlášť to platí právě u lidí ze zemí mimo EU, kde jsou silné rodinné vazby a solidarita mezi generacemi. Integrační opatření se ale nyní soustředí na jednotlivce. "Cizinci zakládají v ČR rodiny, rozhodují se žít s rodinou v ČR, zvou do ČR své manžele či manželky, děti rodiče a příbuzné," podotkli autoři.

Výzkumníci zdůraznili, že není možné začít se problematice věnovat až tehdy, kdy začne růst napětí mezi potomky přistěhovalců a ostatními a objeví se konflikty. S integrací cizinců by se mělo začít hned po jejich příchodu, uvádí zpráva.

Integrace se týká bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, péče o zdraví či zapojení do místního života a účasti na politice. "Státní integrační politika se obvykle zaměřuje jen na jednu z uvedených dimenzí a jen zřídka bere v úvahu vícečetné efekty integrace," uvádí zpráva z výzkumu.

Podle autorů integraci nynější zdroje dat neumožňují sledovat. Informační systém cizinecké policie zaznamenává počty cizinců, úřady práce od změny svých informačních systémů před pár lety přesnější údaje o zaměstnávání a vyplácení dávek cizincům nemají a sčítání lidu se koná jednou za deset let. Ze statistik se tak nedají vyčíst třeba informace o druhé a třetí generaci v Česku. Rakousko například sleduje i zem původu.

Za přistěhovalce je možné považovat člověka, který se chce v Česku usadit na více než rok. Podle veřejné databáze statistického úřadu žilo na konci loňska v ČR zhruba 258.500 lidí ze třetích zemí s povolením k pobytu na víc než rok. Z nich 178.600 mělo povolení k trvalému pobytu. Dalších 2556 osob pak mělo azyl.