Antiuprchlická nálada: Češi fandí Orbánovi a Zemanovi, Merkelová propadla

V hodnocení postojů jedenácti vrcholných politiků či představitelů ČR a států EU k uprchlické krizi v souhrnu 76.8% dotázaných vnímá kladně maďarského premiéra Viktora Orbána. V souhrnu 72.5% veřejnosti pak kladně hodnotí postoje jak prezidenta ČR Miloše Zemana, tak i slovenského premiéra Roberta Fica, jehož postoje k uprchlické krizi hodnotí kladně v souhrnu 72.1% dotázaných.

Výsledky hodnocení čelních představitelů států EU a ČR jasně ukazují, že většinová domácí populace vnímá kladně ty osobnosti, které jsou ve vztahu k tématu uprchlické krize nejrazantnější a nejradikálnější. Lze tak říci, že v české veřejnosti převládá jednoznačně "proti-uprchlická" nálada, což dokládá i skutečnost, že pouze v souhrnu 12.7% dotázaných hodnotí kladně postoje německé kancléřky Angely Merkelové, která je ve vztahu k problematice azylantů ze zemí blízkého východu nejotevřenější.

Z tohoto pohledu domácí populace je pak na tom lépe v kladném hodnocení vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) s 48.5% kladných hlasů oproti jeho vládnímu šéfovi a premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který získal za své postoje k uprchlické krizi v souhrnu pouze 35.5% kladných hlasů.

Skutečnost, že nálada ve většinové části domácí populace se radikalizuje, v duchu proti uprchlických nálad dokladuje i zjištění, že 79.6% veřejnosti sdílí názor, že by EU měla ochránit vnější hranice Schengenu proti vstupu ilegálních migrantů.

Každý členský stát EU by pak dle názoru v souhrnu 79.4% dotázaných měl mít právo na vlastní bezpečnostní politiku a opatření včetně přijímání či nepřijímání tzv. povinných uprchlických kvót.

Více než dvě třetiny dotázaných (78.7%) se rovněž domnívá, že by EU měla jakýmikoliv prostředky chránit suverenitu a národní zájmy všech členských států EU.

Vytvořit společnou vojenskou či bezpečnostní složku k ochraně schengenského prostoru by EU měla dle názoru v souhrnu 78.1% dotázaných.

Zavedení registru pasažérů leteckého provozu, jak navrhuje Francie, pak požaduje v souhrnu 67.4% respondentů.

Bez zajímavosti rovněž není zjištění, že českou vojenskou jednotku by do boje proti IS vyslalo v souhrnu 29.2% dotázaných. Opačného názoru je v souhrnu 44.5% respondentů tvořených zejména ženskou částí domácí populace. Skutečnost, že jde o ožehavé téma, naznačuje zejména počet dotázaných, kteří uvedli odpověď nevím, což je více jak čtvrtina veřejnosti (26.3%). V této otázce tak veřejnost bude zásadně odlišovat případné vyslání chemických, zdravotnických a podpůrných oddílů od případného zapojení do pozemních operací.

Pro přijetí závazných kvót pro přijímání uprchlíků je pak v souhrnu 15.2% dotázaných a pro volné přijímání všech migrantů v rámci EU se vyslovilo v souhrnu pouhých 12.6% respondentů.

Z výsledku provedeného průzkumu je patrné, že domácí veřejnost má zejména i v důsledku posledních teroristických útoků strach o svoji bezpečnost, a tento strach dává do přímé souvislosti s migranty z blízkého východu. Tento strach a obavy se pak logicky odrážejí jak v podpoře politiků, jejichž prioritou je bezpečnost obyvatel svých zemí, tak i ve většinovém kladení důrazu na ochranu hranic schengenského prostoru, ale i na ochranu českých hranic a na razantní opatření proti ilegálním imigrantům, kteří jsou asociačně spojovány s hrozícím terorismem.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 22. - 25. 11. 2015 na vybrané skupině 1.154 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více než 220 tisíc registrovaných uživatelů 12.941 dotázaných.