Češi o uprchlících: Jsou hrozbou, nechceme je, říká většina. Pak to schytala EU

V uplynulém roce, zejména v důsledku vojenských konfliktů, čelila Evropská unie zvýšenému počtu uprchlíků. Podle větší části české veřejnosti (59 %) by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, 35 % je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (4 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

Oproti říjnu došlo k nárůstu počtu těch, kteří nesouhlasí s přijímání uprchlíků. Z předchozích šetření víme, že česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko, uvedl soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a zvyšující se životní úrovní (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Výrazně se neliší podle věku nebo pohlaví.

V mezinárodní perspektivě Visegrádských zemí lze konstatovat, že česká veřejnost je podobně naladěna jako Slováci (62 % je proti přijímání uprchlíků). V Maďarsku a Polsku je to naopak méně: 32 % resp. 38 %.

Občané starší patnácti let také vnímají situaci okolo uprchlíků jako výraznou bezpečnostní hrozbu pro ČR (79 %), Evropu (88 %) i světovou bezpečnost (78 %), tedy velmi podobně jako hrozbu Islámského státu, i když ta je vnímána ještě výrazněji v globální perspektivě. Silněji situaci jako bezpečnostní hrozbu vnímají ti, kteří jsou proti přijímání válečných uprchlíků, z hlediska demografického se skupiny obyvatel v těchto postojích neliší.

Z hlediska vývoje pak oproti říjnu 2015 nedošlo v postojích veřejnosti k posunům. Uprchlíky v říjnu jako ohrožení pro ČR vnímalo 79 % občanů, ohrožení pro Evropu 89 % a jako nebezpečí pro světovou bezpečnost 80 %, tedy ve všech případech v podstatě shodně jako v listopadu.

Zájem o aktuální vývoj je enormní, 74 % respondentů se o krizi zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let. Pro představu lze doplnit, že volby o do Evropského parlamentu se v době jejich konání (tedy v květnu 2014) zajímalo 28 % občanů.

Zájem o dění je mírně vyšší u mužů než u žen a také roste s dosaženým vzděláním. Z hlediska věku je nižší u mladých lidí ve věku 15-29 let. Vysoký zájem je provázen i tím, že téma uprchlíků je často předmětem každodenních hovorů.

Psali jsme: Bezpečnost Evropy? Názor Čechů se zásadně změnil, ukazuje průzkum  

V říjnu o tématu hovořilo 77 % dotázaných. Téma je v denních hovorech zastoupeno výrazně častěji než situace na Ukrajině (v říjnu 2015 28 %). Výrazný zájem je patrný i ve srovnání s nejsledovanějším obdobím ukrajinské krize z března 2014, tedy obdobím záboru Krymu (kdy o situaci hovořilo 64 % všech dotázaných).

Jednotliví obyvatelé České republiky mají poměrně jasně utvořený názor na aktuální situaci ohledně uprchlíků. Zhruba třetina veřejnosti (35 %) deklaruje, že má velmi jasný názor, 41 % má celkem jasný názor a jen 24 % spíše či vůbec neví, jaký postoj zaujmout. Ve srovnání s děním na Ukrajině (což platí nejen ve srovnání v říjnu 2015, ale s jakoukoliv fází eskalace konfliktu na Ukrajině) je to výrazně pevnější postoj.

Názor na dění je samozřejmě více pevný mezi těmi, kteří se o situaci zajímají (83 % oproti 52 %, kteří se o situaci nezajímají). Zajímavé také je, že ti, kteří jsou proti přijetí některých uprchlíků ze zemí postižených válkou, mají ve svém postoji častěji velmi jasno (46 %) zejména oproti těm, kteří by je přijali na přechodnou dobu (23 %) a těm, kteří by je nechali zde usídlit (37 %).

V říjnu 2015 se CVVM také dotazovalo na hodnocení dosavadního působení Evropské unie, vlády a několika dalších institucí. V případě Evropské unie výrazně převažuje negativní hodnocení (82 %) nad pozitivním (12 %). Hodnocení vlády ČR není jednoznačné: 41 % její kroky hodnotí jako velmi nebo spíše dobré, převládá však hodnocení negativní (53 %).

Pozitivní hodnocení převládá u hodnocení působení policie ČR (56 % oproti 28 %) a v případě Ministerstva vnitra jsou oba podíly vyrovnané (44 %). V případě neziskových organizací a církví neumí jejich působení posoudit zhruba třetina dotázaných, u těch, kteří si názor udělali, převažuje negativní hodnocení. V případě neziskových organizací 38 % hodnotí jejich působení negativně, 33 % pozitivně. V případě církví je poměr 42 % negativně hodnotících respondentů ku 24 % pozitivně hodnotícím.