Muž byl pět měsíců ve vazbě kvůli výhrůžkám, Ústavní soud se ho zastal

Důvodem vazby se staly výhrůžky, které adresoval kriminalistce a psychologovi. Plzeňské soudy tehdy ale věděly, že podle znalkyně je pravděpodobnost uskutečnění výhrůžek nízká. Ústavní soud dnes s časovým odstupem vyhověl mužově stížnosti. Dávno už je na svobodě, teoreticky by ale mohl žádat odškodnění za vazbu nebo její část.

Muž se v roce 2012 nacházel v mimořádné osobní situaci. Přežil útok své exmanželky, která se jej pokusila ve spánku zabít nožem. V trestním řízení vystupoval jako poškozený a zaslal výhrůžnou SMS kapitánce, která případ vyšetřovala. Posléze adresoval tři e-maily psychologovi, který zkoumal jeho stav. Později výhrůžky nijak nepopíral a oběma adresátům se omluvil.

V prosinci 2012 jej však Okresní soud Plzeň-město vzal kvůli výhrůžkám do vazby, a to alespoň do okamžiku, než jeho stav přezkoumají psychiatři. Stížnost proti vazbě zamítl Krajský soud v Plzni, který trval na jeho setrvání ve věznici i později, kdy už jej okresní soud chtěl pustit na svobodu.

Znalkyně z oboru psychiatrie tehdy uváděla, že muž sice ve vypjatých situacích může reagovat agresivně, ale jeho pobyt na svobodě nepovažovala za nebezpečný.

Krajský soud se v odůvodnění svého rozhodnutí nezabýval otázkou ochrany poškozených a nedefinoval, který jejich zájem je ohrožen, přitom odpověď na tuto otázku je stěžejní, neboť ustanovení § 68 odst. 4 trestního řádu směřuje především k ochraně těch nejvyšších zájmů, jako je život či zdraví, uvedl usoud.cz.

Jestliže měl krajský soud za to, že existuje reálná hrozba vykonání výhružek, musel by takový závěr explicitně vyslovit a doložit konkrétní skutečnosti, které tomu nasvědčují, řekl Ústavní soud. Zcela obecné konstatování, že stěžovatel může ve vypjatých situacích reagovat agresivně, o takové hrozbě nevypovídá (zejména za situace, kdy se znalkyně opakovaně vyjádřila, že pobyt stěžovatele na svobodě není nebezpečný a ani nenavrhovala ochranné léčení).

Rozhodnutím krajského soudu tedy bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu a právo na spravedlivý proces. Ústavní soud toto rozhodnutí přezkoumal i přesto, že již byl stěžovatel z vazby propuštěn. Výrok vyjádřený v tomto nálezu otevírá stěžovateli cestu k případnému odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V části, v níž stěžovatel namítá průtahy v trestním řízení a žádá, aby Ústavní soud okresnímu státnímu zastupitelství zakázal pokračovat v porušování jeho základních práv, byla stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.