Odpor Čechů k uprchlíkům roste. Podívejte se na výsledky nového průzkumu

Podle větší části české veřejnosti (60 %) by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, třetina dotázaných (33 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (2 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

"Pokud prosincové výsledky srovnáme s názorovým rozložením ze září, vidíme, že stoupá podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec (vzestup o 8 procentních bodů)," uvedl soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a zvyšující se životní úrovní (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Výrazně se neliší podle věku nebo pohlaví. Nicméně otevřenější k přijímání uprchlíků jsou lidé, kteří se sami zařazují na pravolevé škále politické orientace ke středu, středové pravici a středové levici.

V mezinárodní perspektivě Visegrádských zemí lze konstatovat, že polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná nežli česká, a proti přijetí uprchlíků je 53 %. V Maďarsku je pak podíl dotazovaných proti přijímání uprchlíků výrazně nižší (32 %).

Česká veřejnost se dále vyjadřovala k míře ohrožení vzniklou situací kolem uprchlíků. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají uprchlíky nejen ve spojení s ČR (82 %), ale i v evropském (89 %) a světovém (83 %) měřítku. Ještě výrazněji vnímají hrozbu Islámského státu, a to jak v národním tak i v celosvětovém měřítku. Silněji situaci jako bezpečnostní hrozbu vnímají ti, kteří jsou proti přijímání válečných uprchlíků, z hlediska demografického se skupiny obyvatel v těchto postojích neliší.

Z hlediska vývoje pak oproti listopadu 2015 nedošlo v postojích veřejnosti k výraznějším posunům. Uprchlíky v listopadu jako ohrožení pro ČR vnímalo 79 % občanů, ohrožení pro Evropu 88 % a jako nebezpečí pro světovou bezpečnost 78 %, tedy v případě ohrožení bezpečnosti ČR a Evropy v podstatě shodně jako v listopadu, pokud jde o ohrožení míru ve světě, zde můžeme sledovat mírný nárůst.

Názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny se výrazněji odlišují od postojů k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Konkrétně pro přijetí uprchlíků z Ukrajiny je 43 % dotázaných, oproti 16 % respondentů, kteří by přijali některé uprchlíky z Blízkého východu a severní Afriky.

Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky tak z Ukrajiny. Přibližně třetina dotázaných (30 %) v polském šetření je pro přijetí uprchlíků. Pro přijetí ukrajinských uprchlíků se vyjádřilo 60 % respondentů starších 18 let.

Zájem o aktuální vývoj je enormní, 74 % respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let.