Praha - V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazované oblasti se konkrétně týkaly postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postoje k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny.
V uplynulém roce, zejména v důsledku vojenských konfliktů, čelila Evropská unie zvýšenému počtu uprchlíků. Podle dvou třetin české veřejnosti (65 %) by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, necelá třetina dotázaných (28 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (3 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.
Pokud srovnáme lednové výsledky s názorovým rozložením ze září, vidíme, že stoupá podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec (vzestup o 15 procentních bodů). Sestupnou tendenci má podíl těch, kteří se vyjadřují kladně k přijetí uprchlíků, v porovnání se zářijovým šetřením došlo k poklesu o 13 procentních bodů.
Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se životní úrovní (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Negativně se k přijetí uprchlíků staví lidé, kteří situaci kolem uprchlíků vnímají jako hrozbu. Výrazně se neliší podle věku nebo pohlaví. Otevřenější k přijímání válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se sami zařazují na pravolevé škále politické orientace ke středu, středové pravici a pravici. Z předchozích šetření víme, že česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko.
V mezinárodní perspektivě Visegrádských zemí lze konstatovat, že polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná nežli česká, a proti přijetí uprchlíků je v lednovém šetření 53 %. V Maďarsku je pak podíl dotazovaných proti přijímání uprchlíků ještě výrazněji nižší (32 %).
Česká veřejnost se dále vyjadřovala k míře ohrožení vzniklou situací kolem uprchlíků. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají uprchlíky nejen ve spojení s ČR (81 %), ale i v evropském (91 %) a světovém (83 %) měřítku. Ještě výrazněji vnímají hrozbu Islámského státu, a to jak v národní tak i v celosvětové perspektivě. Silněji situaci jako bezpečnostní hrozbu vnímají ti, kteří jsou proti přijímání válečných uprchlíků, z hlediska demografického se skupiny obyvatel v těchto postojích neliší.
Z hlediska vývoje pak oproti prosinci 2015 nedošlo v postojích veřejnosti k výraznějším posunům. Uprchlíky v prosinci jako ohrožení pro ČR vnímalo 82 % občanů, ohrožení pro Evropu 89 % a jako nebezpečí pro světovou bezpečnost 83 %. V případě ohrožení bezpečnosti ČR a světového míru jsou výsledky v podstatě shodně jako v prosinci, pokud jde o ohrožení evropské bezpečnosti, zde můžeme sledovat mírný nárůst.
Zájem o aktuální vývoj je enormní, 78 % respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let. Pokud srovnáme zájem o dění kolem uprchlíků s ostatními aktuálními událostmi ve světě, vidíme, že přibližně stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se Islámského státu (70 %). Zájem o dění na Ukrajině je podstatně nižší, nicméně je stále výrazný (43 %). Z aktuálních událostí lze zmínit i například dění v Palestině a Izraeli, o které deklaruje zájem přibližně třetina (32 %) respondentů. Pro představu lze doplnit, že volby o do Evropského parlamentu se v době jejich konání (tedy v květnu 2014) zajímalo 28 % občanů, uvedl soc.cas.cz.
V porovnání s polskou veřejností vidíme, že Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky tak z Ukrajiny. Přibližně třetina dotázaných (30 %) v polském šetření je pro přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, odmítavě se vyjádřilo 63 % respondentů. Pro srovnání v českéveřejnosti je přijetí těchto uprchlíků nakloněno 15 % dotázaných, přičemž proti se vyjádřilo 80 % občanů. Kladně se k přijetí ukrajinských uprchlíků vyjádřilo 61 % polských respondentů starších 18 let. V kontextu České republiky je pro přijetí těchto uprchlíků 43 % dotázaných, oproti tomu 39 % by uprchlíky z Ukrajiny nepřijímalo.
Související
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 1 hodinou
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 2 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 3 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 3 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 4 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 5 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 6 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 7 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
včera
Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici
včera
Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
včera
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
včera
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
včera
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
včera
Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského
včera
Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou
Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností.
Zdroj: Jan Hrabě