Praha - V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazované oblasti se konkrétně týkaly postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postoje k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny.
V uplynulém roce, zejména v důsledku vojenských konfliktů, čelila Evropská unie zvýšenému počtu uprchlíků. Podle dvou třetin české veřejnosti (65 %) by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, necelá třetina dotázaných (28 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (3 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.
Pokud srovnáme lednové výsledky s názorovým rozložením ze září, vidíme, že stoupá podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec (vzestup o 15 procentních bodů). Sestupnou tendenci má podíl těch, kteří se vyjadřují kladně k přijetí uprchlíků, v porovnání se zářijovým šetřením došlo k poklesu o 13 procentních bodů.
Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se životní úrovní (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Negativně se k přijetí uprchlíků staví lidé, kteří situaci kolem uprchlíků vnímají jako hrozbu. Výrazně se neliší podle věku nebo pohlaví. Otevřenější k přijímání válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se sami zařazují na pravolevé škále politické orientace ke středu, středové pravici a pravici. Z předchozích šetření víme, že česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko.
V mezinárodní perspektivě Visegrádských zemí lze konstatovat, že polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná nežli česká, a proti přijetí uprchlíků je v lednovém šetření 53 %. V Maďarsku je pak podíl dotazovaných proti přijímání uprchlíků ještě výrazněji nižší (32 %).
Česká veřejnost se dále vyjadřovala k míře ohrožení vzniklou situací kolem uprchlíků. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají uprchlíky nejen ve spojení s ČR (81 %), ale i v evropském (91 %) a světovém (83 %) měřítku. Ještě výrazněji vnímají hrozbu Islámského státu, a to jak v národní tak i v celosvětové perspektivě. Silněji situaci jako bezpečnostní hrozbu vnímají ti, kteří jsou proti přijímání válečných uprchlíků, z hlediska demografického se skupiny obyvatel v těchto postojích neliší.
Z hlediska vývoje pak oproti prosinci 2015 nedošlo v postojích veřejnosti k výraznějším posunům. Uprchlíky v prosinci jako ohrožení pro ČR vnímalo 82 % občanů, ohrožení pro Evropu 89 % a jako nebezpečí pro světovou bezpečnost 83 %. V případě ohrožení bezpečnosti ČR a světového míru jsou výsledky v podstatě shodně jako v prosinci, pokud jde o ohrožení evropské bezpečnosti, zde můžeme sledovat mírný nárůst.
Zájem o aktuální vývoj je enormní, 78 % respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let. Pokud srovnáme zájem o dění kolem uprchlíků s ostatními aktuálními událostmi ve světě, vidíme, že přibližně stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se Islámského státu (70 %). Zájem o dění na Ukrajině je podstatně nižší, nicméně je stále výrazný (43 %). Z aktuálních událostí lze zmínit i například dění v Palestině a Izraeli, o které deklaruje zájem přibližně třetina (32 %) respondentů. Pro představu lze doplnit, že volby o do Evropského parlamentu se v době jejich konání (tedy v květnu 2014) zajímalo 28 % občanů, uvedl soc.cas.cz.
V porovnání s polskou veřejností vidíme, že Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky tak z Ukrajiny. Přibližně třetina dotázaných (30 %) v polském šetření je pro přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, odmítavě se vyjádřilo 63 % respondentů. Pro srovnání v českéveřejnosti je přijetí těchto uprchlíků nakloněno 15 % dotázaných, přičemž proti se vyjádřilo 80 % občanů. Kladně se k přijetí ukrajinských uprchlíků vyjádřilo 61 % polských respondentů starších 18 let. V kontextu České republiky je pro přijetí těchto uprchlíků 43 % dotázaných, oproti tomu 39 % by uprchlíky z Ukrajiny nepřijímalo.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
před 2 hodinami
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
před 4 hodinami
SpaceX poslal do vesmíru největší raketu v historii. Starship poprvé dosáhla oběžné dráhy Země
před 5 hodinami
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
před 6 hodinami
Na Staroměstském náměstí lidé demonstrují proti vládě
před 8 hodinami
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
před 9 hodinami
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
před 10 hodinami
Chování AI vyvolává u výzkumníků vážné obavy. OpenAI pozastavila vývoj
před 12 hodinami
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
před 13 hodinami
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
před 14 hodinami
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
před 16 hodinami
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
včera
Srbský prezident Vučić rezignoval
včera
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
včera
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
včera
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
včera
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
včera
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
včera
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
včera
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.
Zdroj: Libor Novák