Strach Čechů roste: Islámský stát je hrozbou pro Evropu, říká valná většina

Praha - V lednu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu a dění na Ukrajině. Konkrétně šetření v obou případech zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v těchto oblastech a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

O vývoj situace v souvislosti s tzv. Islámským státem se v současnosti zajímá podle vlastního vyjádření sedm z deseti (70 %) občanů ČR, když na položenou otázku 25 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 45 % „spíše ano". Více než čtvrtina (29 %) dotázaných se naopak o vývoj situace v souvislosti s tzv. Islámským státem nezajímá, v tom 21 % „spíše ne" a 8 % „rozhodně ne".

Stejná otázka v případě vývoje situace na Ukrajině v porovnání s tím vykazuje zájem podstatně nižší, uvedl soc.cas.cz. O vývoj situace na Ukrajině se podle svých slov zajímají o málo více než dvě pětiny (43 %) občanů ČR starších 15 let, v tom 13 % „rozhodně ano" a 30 % „spíše ano", zatímco téměř tři pětiny (57 %) nikoli, když 42 % uvedlo „spíše ne" a 15 % „rozhodně ne".

"Zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu v současnosti zřetelně převyšuje zájem o dění v jiných oblastech, který výzkumy CVVM zkoumaly v minulosti, s výjimkou v posledních měsících aktuálního vývoje situace okolo uprchlíků. Porovnáme-li aktuální zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu se situací zaznamenávanou v prvním pololetí 2015, vidíme, že zájem od června zřetelně narostl (o 13 procentních bodů), přičemž významně stoupl samotný podíl těch, kdo se o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu zajímají „rozhodně" (o 8 procentních bodů)," uvedli autoři průzkumu.

Velká většina české veřejnosti vnímá aktivity tzv. Islámského státu jako hrozbu, a to zejména pro evropskou bezpečnost (95 % celkem, v tom 72 % „rozhodně ano") a pro mír ve světě (93 % celkem, v tom 72 % „rozhodně ano"), ale v menší míře i pro bezpečnost České republiky (85 % celkem, v tom 55 % „rozhodně ano").

Ačkoli i v případě situace na Ukrajině se většina přiklání k tomu, že to je hrozbou pro evropskou bezpečnost (58 %, v tom 19 % „rozhodně ano") a téměř polovina občanů vnímá tamní vývoj jako hrozbu pro mír ve světě (48 %, v tom 16 % „rozhodně ano") i bezpečnost České republiky (47 %, v tom 13 % „rozhodně ano"), v porovnání s tzv. Islámským státem je zde pocit hrozby výrazně méně intenzivní a častý.

Pohled na aktivity tzv. Islámského státu jako na hrozbu ve všech třech zkoumaných rovinách se v celkovém součtu od posledního šetření z prosince 2015 statisticky významně nezměnil. Jedinou statisticky významnou změnou od posledního výzkumu, pokud jde o vnímání Islámského státu jako hrozby, je nárůst podílu odpovědí „rozhodně ano" o 6 procentních bodů na úkor podílu odpovědí „spíše ano" v případě míru ve světě.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 
Petr Pavel

Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi

První letošní šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které proběhlo na přelomu ledna a února 2026, přineslo podrobný vhled do rozložení důvěry české veřejnosti vůči vrcholným politikům. Na vrcholu žebříčku popularity se s výrazným náskokem drží prezident republiky Petr Pavel. Tomu vyjádřilo důvěru 62 procent dotázaných, což z něj činí jediného politika v průzkumu, kterému věří téměř dvě třetiny občanů.

Více souvisejících

průzkumy Islámský stát (IS) Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?

Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy