Soudci se chtěli účastnit řízení ÚS o doplacení peněz, neuspěli

Stížnost se týká zpětného doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Tři soudci shodně vedou spory se státem o dorovnání platu za roky 2011 a 2012. Tvrdili, že mají právní zájem na výsledku řízení, protože případné stanovisko ÚS se promítne i v jejich sporech. Jako vedlejší účastníci by se mohli například vyjadřovat k návrhu a nahlížet do spisu.

Od podání stížnosti uplyne brzy rok, ÚS zatím k rozhodnutí nedospěl. Na věci se prý však intenzivně pracuje, konstatovala dnes mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Dlouho se podle ní čekalo na vyjádření ministerstva spravedlnosti, které dorazilo až koncem minulého roku.

Podle ústavních soudců však nelze zákon vykládat natolik extenzivně, aby status účastníků před ÚS získali aktéři všech dosud neskončených sporů se srovnatelným předmětem řízení. Pro soudce je prý podstatné to, jaký právní názor nakonec ÚS zaujme - poté jím mohou argumentovat ve své kauze. Nepotřebují k tomu status vedlejších účastníků řízení.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov, za který jednal někdejší předseda Petr Jirsa, směřuje proti části předloňského kontroverzního verdiktu Nejvyššího soudu. Přiznal tehdy soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd. Na základě verdiktu vznikl totožný nárok také dalším soudcům a žalobcům. Vláda se s většinou soudců dohodla na kompromisním dorovnání platů.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Podle údajů z loňského června stát vyplatil soudcům a žalobcům dohromady zhruba 1,17 miliardy korun. Dohodou ušetřil asi čtyři miliardy. Jakékoliv rozhodnutí ÚS o stížnosti okresního soudu se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupili - jde o jednotky procent.