V kauze ukradeného obrazu od Toyen padly podmínky. Dobré skutky jsou trestány, reagoval obviněný

Benešov - Benešovský soud dnes uložil dvouleté podmíněné tresty v kauze kradeného obrazu Severní krajina malířky Toyen. Dal tak za pravdu obžalobě, podle níž se poslední držitel díla Josef Běhunčík a dva prostředníci Pavel Filip a Patrik Šimon pokusili o legalizaci výnosů z trestné činnosti, když nabízeli původním majitelům 1,8 milionu korun za vymazání plátna z registru kradených děl. Benešovský soud je v minulosti zprostil obžaloby, Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání. Rozsudek není pravomocný, všichni obžalovaní se odvolali.

Šimon, který se jako jediný z trojice dnešního jednání zúčastnil, označil verdikt za absurdní a připomněl, že stejná soudkyně v minulosti vynesla rozsudek v jeho prospěch. Je tak podle něj logické, že se musí odvolat. "Já mohu každému poradit, kdo chce dělat dobré skutky, aby si to dobře rozmyslel, protože dělat dobré skutky je v této zemi trestáno," řekl novinářům po vynesení rozsudku. Narážel tak na skutečnost, že obžalovaní chtěli s rodinou původní majitelky uzavřít dohodu o finanční kompenzaci.

Soudkyně Ivana Doubková podotkla, že okresní soud byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu. Z důkazů podle ní vyplynulo, že skutek se stal a všichni se ho dopustili vědomě. Poukázala na to, že legalizací výnosů z trestné činnosti není jen takzvané praní špinavých peněz, ale i pokus o zastírání původu věci. Tresty stanovila - i s přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných - při dolní hranici trestní sazby a označila je za výchovné. Všem vyměřila dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na jeden rok.

Obraz surrealistické umělkyně v roce 1992 ukradli zloději rodině Mlady Filípkové. Běhunčík ho v roce 1996 koupil údajně za 3,5 milionu korun a o deset let později se dílo rozhodl prodat. Oslovil kvůli tomu svého známého, akademického sochaře Filipa, který zaangažoval obchodníka s uměním Šimona. Oba začali vyjednávat s rodinou Filípkové. Podle obžaloby nabízeli rodině nejdříve dva a poté 1,8 milionu Kč, přestože věděli, že cena obrazu je mnohem vyšší. Podle soudkyně je současná hodnota díla sedm až osm milionů korun a prodejní cena by se mohla pohybovat mezi osmi a deseti miliony.

Šimon už dříve namítl, že kdyby chtěl zastírat původ obrazu, musel by ho minimálně přemalovat. Kdyby mu prý Filípková řekla, že na vlastnictví trvá, ve věci by se neangažoval. Obhajoba poukazovala i na to, že Běhunčík se s obrazem nijak netajil a ukazoval ho známým, což u soud potvrdil mimo jiné herec a výtvarník Jan Kanyza.

Soudkyně Doubková uvedla, že trestní řízení nemůže vyřešit vlastnictví obrazu. V současnosti je olejomalba v soudní úschově a její vlastnictví řeší soud pro Prahu 10. Podle Doubkové je ale toto řízení zatím přerušeno.

Související

Karel Gott

Rekordní aukce: Obraz od Karla Gotta překonal vyvolávací cenu pětinásobně

Obraz surrealistické malířky Toyen nazvaný Ráj černochů koupil zájemce na aukci v Praze za 31,68 milionu korun včetně aukční přirážky, řekla ČTK mluvčí galerie Kodl Terezie Kaslová. Je druhým nejdražší dílem této umělkyně po obraze Šero v pralese, za který dal kupec před dvěma lety 36 milionů korun. Olej Ráj černochů namalovala Toyen v roce 1925. Do dnešní aukce šel s vyvolávací cenou 18 milionů Kč. Jako zvláštní položka byl v aukci zařazen obraz nedávno zesnulého zpěváka Karla Gotta.

Více souvisejících

Toyen (Marie Čermínová) Umění soudy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy