Fungování demokracie? Pětina Čechů se zlobí a žádá autoritativní vládu

Spokojenost s tím, jak v ČR funguje demokracie, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (56 %), z toho 5 % se cítí „rozhodně spokojeno" a 51 % „spíše spokojeno". Kriticky zhodnotily fungování demokracie více než dvě pětiny dotázaných (41 %), v tom 31 % je s ním „spíše nespokojeno" a 10 % „rozhodně nespokojeno". 3 % oslovených se k položené otázce nedokázala vyjádřit a zvolila proto odpověď „nevím".

Spokojenost s fungováním demokracie v ČR vyjadřují častěji lidé ve věku 30 až 44 let, respondenti deklarující dobrou životní úroveň vlastní domácnosti, dotázaní s vysokoškolským vzděláním, lidé hlásící se na škále politické orientace k pravému středu a ti, kteří by volbách chtěli volit ANO, ČSSD nebo TOP 09, informuje soc.cas.cz.

Nespokojenost s tím, jak v naší zemi funguje demokracie, se častěji objevila u respondentů starších 60 let, lidí deklarujících špatnou životní úroveň vlastní domácnosti, dotázaných se středním vzděláním bez maturity nebo vyučených, u voličů KSČM a u oslovených řadících se na škále politické orientace jednoznačně k levici.

Současná spokojenost s fungováním demokracie v naší zemi je však nejvyšší za celé sledované období (tj. od roku 2004) a je o 8 procentních bodů vyšší než v roce 2014. V porovnání s rokem 2013, kdy byla spokojenost s fungováním demokracie v ČR na své nejnižší úrovni, je aktuální výsledek lepší o 23 procentních bodů.

Polovina (50 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Otevřenost možnosti autoritativního způsobu vlády deklarovala v našem výzkumu necelá čtvrtina oslovených (23 %), další pětina (20 %) se domnívá, že je lhostejné, zda v zemi je demokratický, nebo nedemokratický režim. Zbylých 7 % dotázaných se k položené otázce nedokázalo vyjádřit.

Demokracie má častěji zastánce mezi lidmi se vzděláním středním s maturitou nebo vysokoškolským, občany označujícími svoji životní úroveň jako dobrou, lidmi ve věku od 30 do 44 let a obyvateli Prahy či Středočeského kraje. Z hlediska politických preferencí považují demokracii za nejlepší způsob vlády zejména lidé, kteří se sami zařazují k pravici nebo pravému středu, především pak voliči ODS a TOP 09.

Autoritativní způsob vlády by naproti tomu statisticky významně častěji byli ochotni připustit lidé hlásící se na škále politické orientace jednoznačně k levici, respondenti ve věku 45 až 59 let, dotázaní hodnotící svou životní úroveň jako „ani dobrou, ani špatnou" a ti, kteří by ve volbách podpořili KSČM.

Jen o málo více než dvě pětiny české populace (44 %) mají za to, že v České republice je s lidmi zacházeno rovnoprávně a spravedlivě. Nadpoloviční většina občanů (51 %) si naopak myslí, že rovnoprávnost a spravedlnost jsou principy, které nejsou v České republice uplatňovány. 5 % lidí zvolilo odpověď „nevím."

Za nespravedlivé a nerovnoprávné mají fungování politického systému častěji lidé ve věku od 60 let výše, občané se vzděláním základním nebo vyučení či středoškoláci bez maturity, důchodci, nezaměstnaní, pracující v nekvalifikovaných dělnických profesích, respondenti, kteří se politicky řadí jednoznačně k levici, a v neposlední řadě sympatizanti KSČM a nevoliči bez preferované strany.

Více než dvě třetiny občanů (67 %) si myslí, že lidská práva v České republice jsou respektována.4 Více než čtvrtina (29 %) je oproti tomu přesvědčena o opaku. 4 % neví, jaký postoj k této otázce zaujmout. Při srovnání s šetřením realizovaným v únoru 2015 se situace zásadně nezměnila a je srovnatelná také se situací z roku 2014, ale i 2011. Naopak v letech 2010 a 2012 byl podíl dotázaných, kteří uvedli, že lidská práva u nás jsou respektována, významně nižší než v současnosti.

Způsob hodnocení respektování lidských práv je provázán s hodnocením životní úrovně domácnosti – lidé, kteří ji hodnotí jako dobrou, zastávají názor, že lidská práva jsou v České republice dodržována, častěji než lidé se špatnou životní úrovní domácnosti. Z hlediska vzdělání platí, že s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání roste také přesvědčení o tom, že lidská práva jsou v naší zemi respektována. Přesvědčení o respektu vůči lidským právům v ČR bylo také častější mezi lidmi, kteří se politicky řadí k pravici, dotázanými ve věku 30 až 44 let a voliči ČSSD a ANO.