Lidé by měli mít právo pohřbít mrtvě narozené dítě, žádají KDU-ČSL. Pohřební služby jsou proti

Aktuální legislativní úprava říká, že nejde o lidské pozůstatky, ale o odpad. To ale podle lidovců odporuje principu zachování respektu a úcty k lidskému tělu i po smrti člověka. Podobnou změnu připravilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Úpravu naopak zpochybňuje Asociace pohřebních služeb.

„Důstojným způsobem naložení i s těmito lidskými pozůstatky v duchu zásad vyjádřených v novém občanském zákoníku by mělo být jejich pohřbení," píšou autoři lidovecké novely v důvodové zprávě. Poukazují také na to, že v tuto chvíli jsou mrtvě narozené děti nebo plody po potratu likvidovány ve spalovnách, pozůstalí nemají právo zajistit jim důstojný pohřeb.

Navrhují, aby se s nimi po dobu sedmi dnů od oznámení úmrtí nesmělo nakládat jako s anatomicko-patologickým odpadem. V této lhůtě by zdravotnické zařízení muselo vydat mrtvě narozené dítě nebo plod po potratu rodičům k pohřbu. Až pak, v případě, že o ostatky neprojeví nikdo zájem, by mohly být spáleny v krematoriu. Ministerská novela počítá podle dřívějšího vyjádření ministryně Karly Šlechtové (ANO) s lhůtou 48 hodin.

To se ale nelíbí Asociaci pohřebních služeb. V otevřeném dopisu Šlechtové uvádí, že nynější úprava pohřbívání mrtvě narozených dětí a plodů z potratů nezakazuje a taková pohřbení se uskutečňují, i když ne ve velkém měřítku. Stačilo by tak prý jen do novely vložit větu, podle níž by poskytovatelé zdravotních služeb nesměli takovému pohřbívání bránit.

Za změnou vidí asociace lobbování. Změna by podle asociace mohla vést k přemlouvání matek po potratech k nucenému pohřbu mrtvého plodu a s tím spojeným inkasováním 5000 korun pohřebného.