Za solární elektrárnu u Prostějova padly vysoké tresty, kauza ještě nekončí

Brno - Nepodmíněné tresty od pěti do osmi let dnes uložil Krajský soud v Brně čtyřem lidem spojeným se stavbou solární elektrárny v Prostějově-Vrahovicích. Další obžalovaný dostal podmínku. Elektrárna získala licenci koncem roku 2010, tedy těsně před citelnou změnou výkupních podmínek solární energie v neprospěch provozovatelů. Verdikt, podle kterého se pět lidí dopustilo podvodu, není pravomocný.

Podle krajského soudu nebyla elektrárna před koncem roku hotová. "Jako taková nemohla dostat licenci, a přesto se tak stalo," řekl soudce Michal Zámečník. Nejpřísnější trest uložil šéfovi dodavatelské firmy Zdeňku Svobodovi, jenž figuroval také v procesu kvůli elektrárně v Držovicích na Prostějovsku. Osmileté vězení představuje společný trest v obou kauzách. Svoboda je už ve výkonu trestu.

Šest let má strávit ve vězení Jiří Patyk, jednatel společnosti Mondragone, které vrahovická elektrárna patřila. Pětileté tresty senát vyměřil Zdeňku Dvořákovi z dodavatelské firmy a Janu Kourkovi, bývalému zaměstnanci odboru licencí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě podvodu se Kourek podle soudu dopustil i zneužití pravomoci.

Tři roky vězení s podmínkou na pět let dostal revizní technik Vlastimil Dubovský. Krajský soud také udělil zákazy činnosti a peněžité tresty od půl milionu do milionu korun a rozhodl o zrušení firmy Mondragone. Naopak zprostil obžaloby Miroslava Veidlicha, jenž se podílel na montáži panelů.

Případem se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Na místě se odvolali všichni odsouzení kromě Patyka, jenž však podle advokátky rovněž odvolání podá. Lhůtu si obhajoba nechala jen taktických důvodů. Státní zástupce Jiří Morava zase nesouhlasí se zproštěním Veidlicha. "Uvidíme, jak rozhodne odvolací soud," konstatoval Morava. Dubovský ani Patyk na otázky novinářů odpovídat nechtěli.

Obžalovaní vinu v minulosti popřeli. U soudu však podle žalobce vyšlo najevo, že panely se do areálu elektrárny navážely až 30. prosince 2010. Ve stavebním deníku ani v účetnictví není záznam o jejich elektrikářském zapojení před koncem roku. Stavba měla jen vizuálně působit jako hotová. Energii do sítě začala elektrárna dodávat v březnu 2011. Celkovou potenciální škodu vyčíslila obžaloba na 63 milionů korun, skutečně způsobenou na téměř 8,5 milionu korun.

Krajský soud se zabývá také dalšími případy souvisejícími s boomem fotovoltaiky před koncem roku 2010. Obžalobě čelí bývalá pracovnice ERÚ Ilona Florianová, v dalším procesu soud řeší případ skupiny lidí spojených s elektrárnou u Borovan na Českobudějovicku. Nedávno také soud uložil 8,5 roku vězení předsedkyni ERÚ Aleně Vitáskové za to, že dvě elektrárny v Chomutově dostaly neoprávněně licence. Dalším sedmi lidem soud vyměřil nepodmíněné tresty. Rozsudek není pravomocný.

Související

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

Více souvisejících

elektrárny Prostějov (Olomoucký kraj) solární energie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy