Úřad udělal chybu, matka zůstala bez peněz. Šabatová zakročila

Úřad práce přiznal a vyplácel stěžovatelce z Ústeckého kraje rodičovský příspěvek. Když začal otec dítěte dojíždět za prací do Německa, stěžovatelka to úřadu práce řádně oznámila a ten určil, že v souladu s předpisy EU má rodičovský příspěvek dál vyplácet Německo. Výplatu české dávky zastavil a odkázal stěžovatelku, ať si o příspěvek požádá v Německu. Protože příslušná německá instituce nereagovala, zůstala stěžovatelka bez rodičovského příspěvku.

Veřejná ochránkyně práv dala úřadu práce za pravdu v tom, že podle evropských koordinačních nařízení mělo rodičovský příspěvek přednostně vyplácet Německo z důvodu místa zaměstnání otce. Sekundárně však tuto povinnost měla i Česká republika na základě bydliště dítěte. Tento „zdvojený" systém má rodinu chránit a zaručit, že nezůstane bez pomoci, pokud by primárně příslušný stát dávku neposkytoval.

"Úřad práce tedy správně výplatu dávky zastavil, neměl však matku odkázat, aby si v Německu rodičovský příspěvek vyřídila. Úřad práce měl sám kontaktovat příslušnou německou instituci a žádost o dávku jí předat. Pokud německá instituce do dvou měsíců nereagovala, měl začít vyplácet prozatímní dávku, aby rodina nezůstala bez finančního zajištění," informuje ochrance.cz.

Na základě šetření ochránkyně úřad práce kontaktoval příslušnou německou instituci, ta ve lhůtě dvou měsíců nereagovala, proto stěžovatelce vyplatil zpětně rodičovský příspěvek v celkovém úhrnu 140.000,- Kč. I pokud by německá instituce reagovala, musela by konstatovat, že stěžovatelka už neměla na dávku v Německu nárok s ohledem na věk dítěte (dávka se v Německu vyplácí pouze do 14 měsíců věku dítěte a v době, kdy úřad práce určil, že z důvodu zaměstnání otce má dávku vyplácet Německo, už bylo dítě starší). Český úřad práce by tedy jako sekundárně kompetentní stát rodičovský příspěvek stěžovatelce zpětně vyplatil (do v ČR stanoveného celkového limitu 220 000 Kč).