Češi nekompromisně: Migranti jsou hrozbou, nepřijímat, žádá 60 procent občanů

Tři pětiny (61 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika neměla uprchlíky přijímat vůbec, přibližně třetina respondentů (34 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (2 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

Pokud se podíváme na vývoj postoje české veřejnosti od září roku 2015 do současnosti, vidíme, že postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. Tento vzestup se zastavil v lednu, oproti němuž současné výsledky vykazují mírné snížení podílu dotázaných s odmítavým názorem k přijetí uprchlíků.

"V porovnání s lednovými výsledky tak dochází k mírnému vzestupu počtu lidí, kteří by uprchlíky přijali do doby, než se budou moci vrátit do země svého původu (vzestup o 6 procentních bodů). Zároveň pak v porovnání s lednovým šetřením mírně poklesl podíl těch, kteří by uprchlíky nepřijímali (pokles o 4 procentní body). Když se podíváme na výsledky zářijového šetření z roku 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl přibližně stejný (46 %) jako podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti se rozdíl zastoupení těchto skupin liší oproti výsledkům v září o 25 procentních bodů (36 % ku 61 %)," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se deklarovanou životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). O něco odmítavější je postoj mužů, dále potom i lidí, kteří nedůvěřují vládě ČR. Více odmítají přijetí uprchlíků lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace umisťují ke krajní levici.

Psali jsme: Češi mění názor na nezaměstnané: Nemají zájem o práci, říká většina  

Při srovnání postojů českých občanů a polské veřejnosti k přijímání uprchlíků vidíme, že jsou postoje Čechů a Poláků v současnosti dosti podobné. Z polského šetření vyplývá, že v současnosti je proti přijetí uprchlíků 55 % občanů Polska, což je o něco nižší zastoupení než v kontextu české společnosti. Pro přijetí uprchlíků je 39 % polské veřejnosti, což se blíží i výsledkům z ČR (zde je přijetí uprchlíků nakloněno 36 % občanů).

Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané uprchlíky nejen ve spojení s ČR (77 %), ale především v evropském (92 %) a světovém (81 %) měřítku. Pokud srovnáme pocit ohrožení s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že v současnosti jsou nejvýrazněji vnímány českou veřejností jako ohrožení pro celosvětový mír události spojené s tzv. Islámským státem. Oproti tomu události na Ukrajině nejsou považovány v porovnání s děním kolem uprchlíků a tzv. Islámského státu za tak výrazné ohrožení.

V porovnání s předchozím šetřením z března 2016 nedošlo v hodnocení bezpečnostního ohrožení situací kolem uprchlíků k významnějším změnám.

Zájem o aktuální vývoj je v porovnání se všemi měřených významných událostmi alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let velmi nadprůměrný, konkrétně se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá 72 % respondentů.

Pokud srovnáme zájem o dění kolem uprchlíků s ostatními aktuálními událostmi ve světě, vidíme, že zhruba stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se Islámského státu (70 %). Zájem o dění na Ukrajině je podstatně nižší (37 %). Z dalších událostí lze zmínit i například dění v Palestině a Izraeli, o které deklaruje zájem přibližně třetina (32 %) respondentů. Pro představu lze doplnit, že o volby do Evropského parlamentu se v době jejich konání (tedy v květnu 2014) zajímalo 28 % občanů.