Konflikt v Donbasu jako hrozba pro Evropu? Češi změnili názor, ukazuje průzkum

Praha - V červnovém výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) do svého výzkumu několik otázek týkajících se dění na Ukrajině. Konkrétně se respondenti vyjadřovali k tomu, do jaké míry se zajímají o vývoj situace v této oblasti a zda události na Ukrajině pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

Obecně lze říci, že se zájem o situaci na Ukrajině snižuje a v české veřejnosti převládá podíl lidí, kteří se o tuto situaci nezajímají. O současnou situaci na Ukrajině se zajímají necelé dvě pětiny (37 %) občanů, z toho 8 % deklaruje, že je toto dění „rozhodně zajímá", a 29 % se o situaci kolem Ukrajiny „spíše zajímá". Oproti tomu 63 % dotázaných udává, že se o vývoj situace na Ukrajině nezajímá, přičemž 21 % se o tuto situaci, dle svého vyjádření, „rozhodně nezajímá" a 42 % občanů se o vývoj událostí na Ukrajině „spíše nezajímá".

"Srovnáme-li zájem o dění na Ukrajině s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že významněji vyšší zájem má česká veřejnost o dění kolem tzv. Islámského státu a informace o příchodu válečných uprchlíků do Evropy," uvedl soc.cas.cz.

Nejvyšší zájem o Ukrajinu byl v březnu 2014, poměrně vysoký zájem ze strany české veřejnosti byl zachycen i v šetřeních v období od března do června 2015.

Z hlediska politické orientace se o události na Ukrajině více zajímají lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace zařazují k pravici. O téma se dále více zajímají muži než ženy.

Psali jsme: Popravy zajatců, vraždění civilistů. Kyjev i separatisté zametají zvěrstva pod koberec, tvrdí OSN  

Jako bezpečnostní hrozbu pro ČR vnímá situaci na Ukrajině 45 % dotázaných (z toho 30 % „spíše ano" a 15 % „rozhodně ano"). Oproti tomu 44 % dotázaných tuto situaci za hrozbu nepovažuje (z toho 35 % „spíše ne" a 9 % „rozhodně ne").

Více než polovina respondentů (53 %) pak vnímá tuto situaci jako ohrožení pro evropskou bezpečnost (z toho 20 % „rozhodně ano" a 33 % „spíše ano"). Naopak 36 % respondentů tuto situaci nevnímá jako ohrožení evropské bezpečnosti (z toho 30 % „spíše ne" a 6 % „rozhodně ne"). V případě světového míru dění na Ukrajině jako ohrožení vidí polovina (50 %) respondentů (konkrétně 19 % „rozhodně ano" a 31 % „spíše ano"). Necelé dvě pětiny (38 %) naopak nevnímají situaci v této oblasti jako hrozbu pro mír ve světě (konkrétně 28 % „spíše ne" a 10 % „rozhodně ne").

"Vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro ČR a EU má sestupnou tendenci. V porovnání s výsledky z března 2015, kdy byl pocit ohrožení situací v této oblasti nejvyšší, vidíme, že v současném šetření dochází na všech úrovních k poklesu zhruba o 20 procentních bodů," uzavřeli autoři průzkumu.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize průzkumy češi

Aktuálně se děje

před 36 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

včera

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

včera

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

21. prosince 2025 21:45

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

21. prosince 2025 20:28

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy