Konflikt v Donbasu jako hrozba pro Evropu? Češi změnili názor, ukazuje průzkum

Praha - V červnovém výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) do svého výzkumu několik otázek týkajících se dění na Ukrajině. Konkrétně se respondenti vyjadřovali k tomu, do jaké míry se zajímají o vývoj situace v této oblasti a zda události na Ukrajině pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

Obecně lze říci, že se zájem o situaci na Ukrajině snižuje a v české veřejnosti převládá podíl lidí, kteří se o tuto situaci nezajímají. O současnou situaci na Ukrajině se zajímají necelé dvě pětiny (37 %) občanů, z toho 8 % deklaruje, že je toto dění „rozhodně zajímá", a 29 % se o situaci kolem Ukrajiny „spíše zajímá". Oproti tomu 63 % dotázaných udává, že se o vývoj situace na Ukrajině nezajímá, přičemž 21 % se o tuto situaci, dle svého vyjádření, „rozhodně nezajímá" a 42 % občanů se o vývoj událostí na Ukrajině „spíše nezajímá".

"Srovnáme-li zájem o dění na Ukrajině s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že významněji vyšší zájem má česká veřejnost o dění kolem tzv. Islámského státu a informace o příchodu válečných uprchlíků do Evropy," uvedl soc.cas.cz.

Nejvyšší zájem o Ukrajinu byl v březnu 2014, poměrně vysoký zájem ze strany české veřejnosti byl zachycen i v šetřeních v období od března do června 2015.

Z hlediska politické orientace se o události na Ukrajině více zajímají lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace zařazují k pravici. O téma se dále více zajímají muži než ženy.

Psali jsme: Popravy zajatců, vraždění civilistů. Kyjev i separatisté zametají zvěrstva pod koberec, tvrdí OSN  

Jako bezpečnostní hrozbu pro ČR vnímá situaci na Ukrajině 45 % dotázaných (z toho 30 % „spíše ano" a 15 % „rozhodně ano"). Oproti tomu 44 % dotázaných tuto situaci za hrozbu nepovažuje (z toho 35 % „spíše ne" a 9 % „rozhodně ne").

Více než polovina respondentů (53 %) pak vnímá tuto situaci jako ohrožení pro evropskou bezpečnost (z toho 20 % „rozhodně ano" a 33 % „spíše ano"). Naopak 36 % respondentů tuto situaci nevnímá jako ohrožení evropské bezpečnosti (z toho 30 % „spíše ne" a 6 % „rozhodně ne"). V případě světového míru dění na Ukrajině jako ohrožení vidí polovina (50 %) respondentů (konkrétně 19 % „rozhodně ano" a 31 % „spíše ano"). Necelé dvě pětiny (38 %) naopak nevnímají situaci v této oblasti jako hrozbu pro mír ve světě (konkrétně 28 % „spíše ne" a 10 % „rozhodně ne").

"Vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro ČR a EU má sestupnou tendenci. V porovnání s výsledky z března 2015, kdy byl pocit ohrožení situací v této oblasti nejvyšší, vidíme, že v současném šetření dochází na všech úrovních k poklesu zhruba o 20 procentních bodů," uzavřeli autoři průzkumu.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize průzkumy češi

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy