Nečekejte, až dostanete žízeň. Dehydratace organismu se projevuje i jinak

Zvýšená chuť na sladké, bolesti hlavy, podrážděnost, zácpa či zápach z úst jsou v horkých letních dnech důležitým signálem, že tělu chybějí tekutiny. Jejich dostatečný a pravidelný příjem zabraňuje přehřátí organismu a působí v horku jako "chladicí kapalina".

Skutečnou potřebu u jednotlivého člověka ovlivňuje mnoho faktorů, jako hmotnost, věk či aktivita. Zohlednit se dá i to, kolik vody se dostane do těla jídlem, zejména ovocem a zeleninou.

Děti a senioři mají pocity žízně oslabené, ale ani dospělí by neměli čekat, až dostanou žízeň. Pít se má v menších dávkách v průběhu celého dne.

Pro pitný režim jsou v horku nevhodné silně slazené nápoje, ať už jde o cukr nebo umělá sladidla. Lépe než ochucené limonády, džusy, nektary, kolové nápoje či energetické drinky je pít vodu z kvalitních přírodních zdrojů. Nejvhodnější je čistá voda a vody slabě mineralizované, neperlivé a s vyváženým obsahem minerálních látek.

Objeví-li se v teplých dnech příznaky úpalu, tedy bolest hlavy, závratě, nevolnost či horečka, je nutno tělo v rámci první pomoci ochladit. Podobně se projevuje i vyčerpání z přehřátí, pro jeho prevenci i léčbu je zásadní dostatečné zavodnění.

V souvislosti s prevencí dehydratace odborníci radí nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách a nosit pokrývku hlavy. Rodičům doporučují nenechávat děti v autě na parkovišti či v kočárku na přímém slunci. K prevenci dehydratace přispívá i správné větrání místností, tedy ve večerních, nočních a ranních hodinách.