Brno - Američan Kevin Dahlgren dostal doživotní trest vězení za čtyři vraždy z roku 2013, které se staly v Brně-Ivanovicích. Rozhodl tak dnes Krajský soud v Brně. Trest si čtyřiadvacetiletý Dahlgren odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou. Zároveň soud rozhodl také o zabezpečovací detenci. Ta se ale týká až období po případném odpykání trestu odnětí svobody.
Dahlgrenův obhájce ex offo Richard Špíšek se po poradě s klientem na místě odvolal, rozsudek o doživotním trestu tak není pravomocný. Případ bude řešit olomoucký vrchní soud. Státní zástupkyně se odvolávat nebude, s rozsudkem je spokojená, doživotní trest navrhovala. Odvolávat se nebude ani zmocněnkyně poškozených. Podle Dahlgrenova otce ještě nic nekončí, po vynesení rozsudku novinářům řekl, že stále věří v synovu nevinu.
Soudce Michal Zámečník v odůvodnění rozsudku uvedl, že Dahlgren jednal na základě předchozího uvážení, zabíjel brutálním způsobem. V obětech podle rozsudku spatřoval "reprezentanty frustrujícího světa."
Soudce konstatoval, že Dahlgren se v osudný den v domě prokazatelně pohyboval. Násilné vniknutí do domu se neprokázalo, neztratily se žádné cennosti. Vyšetřování ukázalo, že rodina obětí neměla žádné nepřátele. Nikdo jiný než Dahlgren čin spáchat nemohl, uvedl soudce. Zločin je podle něj mimořádně závažný, zavrženíhodný, kdy surovým způsobem vyvraždil kompletní rodinu, jež k němu byla milá, dodal soudce Zámečník.
Jedinou polehčující okolností pro Dahlgrena je podle odůvodnění Zámečníka pouze to, že se Dahlgren dříve nedopustil žádné trestné činnosti. Jiný trest než doživotí ale podle něj v podstatě nepřipadal v úvahu, a to s ohledem na brutalitu a plánovitost činu. Dahlgren by se v budoucnosti mohl stát znovu hrozbou pro společnost, jak soudce uvedl.
I proto zároveň rozhodl pro zabezpečovací detenci. Podle posudku psychiatričky Mileny Zimulové trpí Dahlgren smíšenou poruchou osobnosti. Způsobuje mu vnitřní tíseň a emoční nestabilitu, to ale podle psychiatričky neznamená, že by v době tragické události nemohl své jednání ovládat. Také psycholožka Beata Nour Mohammadi u Američana nalezla výrazné rysy emoční nestability, negativistické a disociální, které podle ní vytváří obraz velmi těžké poruchy osobnosti.
"Vzdala jsem se odvolání po rozsudku, který akceptoval moji závěrečnou řeč a můj návrh jak co do otázky viny, tak i co do otázky trestu a zabezpečovací detence. Takže z mé strany není důvod odvolání podávat," řekla dnes státní zástupkyně Ludmila Doležalová.
Krajský soud v Brně rozhodl také o finančním odškodnění dvěma příbuzným ve výši 415.000 korun. Rozhodl také, že Dahlgren vzhledem k nepravomocnému rozsudku zůstane ve vazbě. Proti tomu se obhájce neodvolal.
Pokud se tento verdikt stane pravomocným, je podle obhájce Špíška pravděpodobné, že bude Dahlgren chtít trest vykonat ve Spojených státech. "V tuto chvíli by trest vykonával tady. Pokud by mělo dojít k jeho extradici do Spojených států, stalo by se tak na základě extradičního řízení. O výkon trestu ve Spojených státech by si musel požádat a souhlasit by musely jak Spojené státy, tak Česká republika," uvedl Špíšek.
Soudce Zámečník rozsudek více nekomentoval, novinářům pouze řekl, že vše zaznělo v odůvodnění.
Dahlgren podle rozsudku v květnu 2013 usmrtil všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Hlavní líčení začalo na přelomu května a června, vypovídalo mnoho svědků i odborníků. V úterý vypovídala další svědkyně a znalkyně z oboru psychologie a genetiku-forenzní statistiku. Zazněly i závěrečné řeči. Dahlgren vypovídat odmítl.
Související
Sebevražda Dahlgrena? Dozorci možná porušili předpisy
Masakr, který otřásl Českem. Vyvraždění rodiny v Brně patří k nejhorším zločinům poslední doby
Kevin Dahlgren , vražda 4 lidí v Brně (Dahlgren 23.5.2013)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák