Dahlgren dostal za čtyřnásobnou vraždu doživotí a bude se muset léčit

Brno - Američan Kevin Dahlgren dostal doživotní trest vězení za čtyři vraždy z roku 2013, které se staly v Brně-Ivanovicích. Rozhodl tak dnes Krajský soud v Brně. Trest si čtyřiadvacetiletý Dahlgren odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou. Zároveň soud rozhodl také o zabezpečovací detenci. Ta se ale týká až období po případném odpykání trestu odnětí svobody.

Dahlgrenův obhájce ex offo Richard Špíšek se po poradě s klientem na místě odvolal, rozsudek o doživotním trestu tak není pravomocný. Případ bude řešit olomoucký vrchní soud. Státní zástupkyně se odvolávat nebude, s rozsudkem je spokojená, doživotní trest navrhovala. Odvolávat se nebude ani zmocněnkyně poškozených. Podle Dahlgrenova otce ještě nic nekončí, po vynesení rozsudku novinářům řekl, že stále věří v synovu nevinu.

Soudce Michal Zámečník v odůvodnění rozsudku uvedl, že Dahlgren jednal na základě předchozího uvážení, zabíjel brutálním způsobem. V obětech podle rozsudku spatřoval "reprezentanty frustrujícího světa."

Soudce konstatoval, že Dahlgren se v osudný den v domě prokazatelně pohyboval. Násilné vniknutí do domu se neprokázalo, neztratily se žádné cennosti. Vyšetřování ukázalo, že rodina obětí neměla žádné nepřátele. Nikdo jiný než Dahlgren čin spáchat nemohl, uvedl soudce. Zločin je podle něj mimořádně závažný, zavrženíhodný, kdy surovým způsobem vyvraždil kompletní rodinu, jež k němu byla milá, dodal soudce Zámečník.

Jedinou polehčující okolností pro Dahlgrena je podle odůvodnění Zámečníka pouze to, že se Dahlgren dříve nedopustil žádné trestné činnosti. Jiný trest než doživotí ale podle něj v podstatě nepřipadal v úvahu, a to s ohledem na brutalitu a plánovitost činu. Dahlgren by se v budoucnosti mohl stát znovu hrozbou pro společnost, jak soudce uvedl.

I proto zároveň rozhodl pro zabezpečovací detenci. Podle posudku psychiatričky Mileny Zimulové trpí Dahlgren smíšenou poruchou osobnosti. Způsobuje mu vnitřní tíseň a emoční nestabilitu, to ale podle psychiatričky neznamená, že by v době tragické události nemohl své jednání ovládat. Také psycholožka Beata Nour Mohammadi u Američana nalezla výrazné rysy emoční nestability, negativistické a disociální, které podle ní vytváří obraz velmi těžké poruchy osobnosti.

"Vzdala jsem se odvolání po rozsudku, který akceptoval moji závěrečnou řeč a můj návrh jak co do otázky viny, tak i co do otázky trestu a zabezpečovací detence. Takže z mé strany není důvod odvolání podávat," řekla dnes státní zástupkyně Ludmila Doležalová.

Krajský soud v Brně rozhodl také o finančním odškodnění dvěma příbuzným ve výši 415.000 korun. Rozhodl také, že Dahlgren vzhledem k nepravomocnému rozsudku zůstane ve vazbě. Proti tomu se obhájce neodvolal.

Pokud se tento verdikt stane pravomocným, je podle obhájce Špíška pravděpodobné, že bude Dahlgren chtít trest vykonat ve Spojených státech. "V tuto chvíli by trest vykonával tady. Pokud by mělo dojít k jeho extradici do Spojených států, stalo by se tak na základě extradičního řízení. O výkon trestu ve Spojených státech by si musel požádat a souhlasit by musely jak Spojené státy, tak Česká republika," uvedl Špíšek.

Soudce Zámečník rozsudek více nekomentoval, novinářům pouze řekl, že vše zaznělo v odůvodnění.

Dahlgren podle rozsudku v květnu 2013 usmrtil všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Hlavní líčení začalo na přelomu května a června, vypovídalo mnoho svědků i odborníků. V úterý vypovídala další svědkyně a znalkyně z oboru psychologie a genetiku-forenzní statistiku. Zazněly i závěrečné řeči. Dahlgren vypovídat odmítl.

Související

Soud s Kevinem Dahlgrenem (19. 7. 2016)

Sebevražda Dahlgrena? Dozorci možná porušili předpisy

Brno - Dozorci ve věznici Valdice na Jičínsku zřejmě porušili v případu lednové sebevraždy čtyřnásobného vraha Kevina Dahlgrena interní předpisy, trestného činu se ale nedopustili. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podala návrh na jejich kázeňské potrestání.
Soud s Kevinem Dahlgrenem (19. 7. 2016)

Masakr, který otřásl Českem. Vyvraždění rodiny v Brně patří k nejhorším zločinům poslední doby

Praha - Jeden z nejhorších zločinů posledních let v ČR spáchal tehdy dvacetiletý Američan Kevin Dahlgren 22. května 2013 v brněnské městské části Ivanovice. Povraždil všechny čtyři členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Dahlgren, původem z Kalifornie, se v České republice nějakou dobu živil jako učitel angličtiny, zavražděná žena byla jeho sestřenicí.

Více souvisejících

Kevin Dahlgren vražda 4 lidí v Brně (Dahlgren 23.5.2013)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy