Za únos v Libanonu chtějí Češi po státu 40 milionů, tajné služby prý selhaly

K žádosti o odškodnění se nepřidal jen vojenský zpravodajec Martin Psík. "Ministerstvo financí obdrželo na konci července žádost o náhradu nemajetkové újmy vzniklé čtyřem poškozeným v souvislosti s jejich únosem v Libanonu. Každý z nich si nárokuje náhradu ve výši deset milionů korun. Poškození ve věci požadují zmiňovanou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu," řekl ČRo mluvčí úřadu Michal Žurovec.

Žádost sice přišla na ministerstvo financí, podle Žurovce by o ní ale měli rozhodovat úředníci ministerstva vnitra.

Stát podle ministra vnitra vynaložil maximální úsilí, aby se unesení muži mohli vrátit domů. "Za to si (stát) zaslouží poděkování, nikoli žalobu," sdělil České televizi Milan Chovanec. "Pokud si zachránění rukojmí myslí, že mají nárok na peníze, ať se obrátí na ty, kteří zorganizovali jejich dobrovolnou cestu," doplnil.

"Trpěli jsme závažnými chorobami, jeden z nás bral před únosem šest léků na srdce a kardiovaskulární choroby a tam mu dávali jenom aspirin. Trpěli jsme i psychickými potížemi," řekl ČRo jeden z unesených, překladatel z arabštiny Adam Homsi.

Unesení, vedle překladatele Homsiho také advokát Jan Švarc a dvojice novinářů Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, v žádosti napsali, že stát při řešení jejich únosu selhal. Argumentují, že kdyby české tajné služby lépe spolupracovaly, nemuselo k incidentu vůbec dojít.

Civilní rozvědka podle nich totiž měla informaci, že se plánuje nějaká forma odvety za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání Česko požádaly Spojené státy. Švarc byl v Česku Fajádovým advokátem.