Kapitánův úřad nechtěl, aby o Michalákových rozhodoval soud v ČR

Praha - Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí podal ústavní stížnost proti tomu, aby o dětech Michalákových rozhodoval český soud. Ústavní soud ji odmítl jako předčasnou, protože řízení českých soudů ještě neskončilo.

Postup úřadu dnes kritizovala poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která vyzvala ministryni práce Michaelu Marksovou o vyjádření, zda úřad konal s jejím vědomím a podporou. Ředitel úřadu Zdeněk Kapitán napsal ČTK, že se k této záležitosti v zájmu dětí nechce zatím vyjadřovat.

Právníci Evy Michalákové se před časem obrátili na hodonínský soud kvůli upravení péče o děti po rozvodu rodičů. Soud v Hodoníně loni v prosinci řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Tam se Michaláková snaží získat zpět chlapce, které jí norská sociální služba před pěti lety odebrala. Nyní čeká na výsledek odvolání proti červnovému rozsudku norského soudu, který ji zbavil rodičovských práv ke dvěma jejím synům. Současně zakázal matce i otci stýkat se s chlapci. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal.

Případ bude znovu řešit i český soud, protože odvolací brněnský krajský soud ho vrátil Okresnímu soudu v Hodoníně. Podle odvolacího soudu je český soud "mezinárodně příslušný" k tomu, aby případ projednával a rozhodoval o něm s ohledem na to, že norská strana ještě nerozhodla. České občanství dětí má stejnou váhu jako místo jejich pobytu. Právní zástupci Michalákové plánují soudu navrhnout, aby norská rozhodnutí o nyní jedenáctiletém Denisovi a sedmiletém Davidovi odmítl uznat.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se proti tomu postavil, protože se domnívá, že české soudy nemají pravomoc v tomto případě rozhodovat. Jménem Denise a Davida Michalákových, které v tomto řízení zastupuje, se obrátil na Ústavní soud, aniž prý rodinu informoval. "Je to bezprecedentní pokus Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pod vedením Zdeňka Kapitána zasáhnout do případu dětí Michalákových a popřít právo českých občanů bránit se u českých soudů," řekla Chalá nková.

Psali jsme: Proč Michaláková přišla o syny? Detaily z norského rozsudku Nad dalším příběhem z norského Barnevernetu zůstává rozum stát  

Žádá o vyjádření ministryni Marksovou, pod kterou úřad spadá. "Veřejně se proto ptám ministryně Marksové, zda úřad jednal s jejím vědomím a zda dala k ústavní stížnosti za zády rodiny souhlas. Ať tak či onak, za výkon a personální obsazení úřadu nese ministryně Marksová plnou odpovědnost," prohlásila poslankyně.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) Ústavní soud ČR Jitka Chalánková (TOP09)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 3 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

včera

Vladimir Putin

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz pohrozil zastavením evropských fondů Slovensku, Fico ostře zareagoval

Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně varoval Slovensko a Maďarsko, že pokud budou nadále vybočovat ze společného směřování Evropské unie, může dojít až k pozastavení evropských fondů. Na pondělním fóru WDR Europaforum podle agentury Bloomberg uvedl, že Unie má k dispozici nástroje, jak reagovat na porušování zásad právního státu, včetně zastavení finanční podpory.

včera

Ilustrační foto

S internetovými podvody se roztrhl pytel. Lidé přicházejí o statisíce a pachatelé mizí beze stopy

Kybernetická kriminalita nabírá v Česku na síle – podvodníci mění taktiky, ale stále spoléhají na lidskou důvěřivost, spěch a nepozornost. WhatsApp, e-mail, falešné portály či napodobeniny známých značek – to vše jsou nástroje, které zločinci zneužívají k manipulaci, vydírání a finančním podvodům. Oběťmi se stávají lidé všech věkových kategorií. Pachatelé se vydávají za příbuzné, úředníky, zamilované partnery i obchodníky s auty. Společné mají jedno: z principu nekomunikují osobně a po inkasu peněz mizí beze stopy.

včera

včera

včera

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy