Praha - Důvodem podání ústavní stížnosti kvůli kauze Michalákových ze strany Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí bylo získat jasné stanovisko, zda v tomto případu může být v Česku vedeno soudní řízení.
Ve vyjádření zprostředkovaném tiskovým oddělením ministerstva práce to dnes uvedl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán. Úřad zastává stejný postoj jako Okresní soud v Hodoníně, který kvůli souběžně vedenému procesu v Norsku loni zastavil řízení o péči o nezletilé bratry Denise a Davida Michalákovy.
Odvolací soud pak toto rozhodnutí zrušil a uložil okresnímu soudu vést řízení. "Odvolací rozhodnutí přitom své rozhodnutí učinil, aniž je řádně odůvodnil a porušil tak podle našeho názoru ústavně zaručené právo na spravedlivý proces," uvedl Kapitán.
Proto úřad jménem bratrů Michalákových rozhodnutí kritizoval a podal stížnost k Ústavnímu soudu. "Naším cílem bylo dosáhnout jasné stanovisko, zda má být řízení v Česku vedeno, nebo ne," řekl ředitel úřadu. Ústavní soud stížnost odmítl jako nepřípustnou, protože ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti u běžných soudů. Podstatou věci se nezabýval. "Toto rozhodnutí respektujeme," uvedl Kapitán.
Pokud by český soud rozhodl o navrácení dětí do rodiny, jak o tom spekulovala poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), nebylo by podle Kapitána takové rozhodnutí uznatelné v Norsku. Vyplývá to z mezinárodní smlouvy, která pro oba státy platí.
Kapitán připomněl, že poslankyně Chalánková v tomto případu od začátku hájí práva matky chlapců Evy Michalákové. "Takový postoj si my dovolit nemůžeme, samou podstatou našeho úřadu je a vždy bude důsledně hájit práva dětí," řekl Kapitán. Česká republika se podle něj k postupu norských orgánů vyjadřuje v komunikaci s norskými úřady a především v soudním řízením.
12. března 2026 21:58
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
Související
ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné
Michaláková se odvolala proti verdiktu Evropského soudu, který dal za pravdu Norsku
Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) , Ústavní soud ČR , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák