Většina Čechů nekompromisně: Uprchlíky vůbec nepřijímat, představují hrozbu

Jedním z hlavních okruhů, ke kterým se česká veřejnost vyjadřovala, je otázka přijetí uprchlíků přicházejících do Evropské unie z oblastí postižených válečným konfliktem. Necelé dvě třetiny (63 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, 30 % je pro jejich přijetí do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (2 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde, uvedl soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se deklarovanou životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Významněji více otevření přijetí válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k pravici.

Pokud se podíváme na vývoj postoje české veřejnosti od září roku 2015 do současnosti, vidíme, že postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. Tento vzestup se zastavil v lednu 2016. V období mezi únorem a květnem 2016 můžeme vidět malý nárůst podílu lidí nakloněných přijetí válečných uprchlíků a zároveň určitou stabilizaci podílu těch, kteří je odmítají. Současné názorové rozložení se svými výsledky naopak nejvíce blíží situaci v lednu 2016, kdy byl odmítavý názor na přijetí těchto uprchlíků nejsilnější.

Psali jsme: Merkelovou čekají velké problémy? AfD chce vyšetřovat kancléřku kvůli uprchlíkům Migranti vypálili halu, kde byli ubytovaní. Neměli jsme dost Nutelly a gumových medvídků, zuřili žháři Evropa je zaplavena migranty a IS. Náhoda, nebo záměr? Kdo tahá za nitky?  

"Když se podíváme na výsledky prvního měření tohoto tématu v září 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl jen o málo nižší (44 %) než podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti je rozdíl zastoupení těchto skupin 31 procentních bodů (32 % ku 63 %), tedy se liší mnohem významněji," uvedli autoři průzkumu.

Při srovnání postojů českých občanů a polské veřejnosti k přijímání uprchlíků vidíme, že v případě Čechů je podstatněji vyšší podíl občanů, kteří jsou proti přijímání uprchlíků. V případě polské veřejnosti je podíl lidí pro a proti přijetí uprchlíků více vyrovnaný. Z polského šetření ze září 2016 vyplývá, že v současnosti je proti přijetí uprchlíků 52 % občanů Polska, zatímco pro přijetí je 44 % polské veřejnosti.

Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané uprchlíky nejen ve spojení s ČR (76 %), ale především v evropském (90 %) a světovém (77 %) měřítku. Pokud srovnáme pocit ohrožení s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že v současnosti jsou nejvýrazněji vnímány českou veřejností jako ohrožení pro celosvětový mír události spojené s tzv. Islámským státem. Oproti tomu události na Ukrajině nejsou považovány v porovnání s děním kolem uprchlíků a tzv. Islámského státu za tak výrazné ohrožení.

Zájem o aktuální vývoj je v porovnání se všemi měřenými významnými událostmi alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let velmi nadprůměrný, konkrétně se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá 69 % respondentů.