Castrova smrt režim dočasně posílí, myslí si politolog. Otázkou je postoj Trumpa

Praha - Radek Buben z ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že smrt Fidela Castra může režim na Kubě krátkodobě posílit, ale neznamená omezení otevírání Kuby světu.

Fidel Castro byl již posledních deset let odstaven od moci, takže jeho smrt nebude pro Kubu bleskem z čistého nebe. "Pokud tedy bude mít smrt Fidela Castra nějaký vliv, bude to vliv symbolický. Režim toho využije na pár měsíců pro novou vlnu ideologické mobilizace, 'všichni se teď musíme spojit' a tak dále, ale reálně politicky to vliv mít nebude," říká Buben.

V čele Kuby stojí Raúl Castro, ale podle Bubna také mladší generace reprezentovaná vojáky. "To jsou v podstatě byznysmeni, kteří si budou hlídat, aby se jim nesáhlo na privilegia. A současně bude pokračovat Castrovo ekonomické otvírání, inspirované čínským, nebo ještě více vietnamským modelem," řekl.

Nástup Raúla, dočasný v roce 2006 kvůli Fidelově zdravotnímu stavu a definitivní po Fidelově rezignaci v roce 2008, okamžitě znamenal, že přijdou změny. "Raúl byl v polovině 90. let v Číně, a strašně se mu líbil tamní (hospodářsko-politický) model," uvedl Buben.

Psali jsme: Obama nabídl Kubáncům přátelství: Castra bude soudit historie, prohlásil Smrt diktátora Castra? Závratné změny na Kubě nelze zatím čekat, soudí hispanista  

Zásadnější než Castrova smrt bude podle něj možná postup budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. "Na jednu stranu je pragmatický byznysmen, který už zkoušel na Kubě obchodovat. Současně to ale zatím vypadá, že - evidentně jako úlitbu konzervativním republikánům - jmenuje lidi tradičně protikubánského kurzu, kteří budou možná chtít zbrzdit otvírání," uvedl.

Po Castrově smrti se ozývá kritika režimu na Kubě. "Byl to určitě diktátor. Co si usmyslel, to udělal, a často to byly absurdní nesmysly. Má na rukou spoustu krve," míní Buben. "Ale také čelil minimálně v prvních letech vlády obrovskému množství útoků ze strany USA, včetně používání jednoznačně teroristických akcí," doplnil.

Navíc původní kubánský režim, proti kterému Castro bojoval, byl podle něj v mnohém horší než následný Castrův režim. "Současně jste v té době v Latinské Americe nenašli moc demokracií, takže to nebylo tak, že by Castro vzal Latinoameričanům politické svobody, protože většina z nich je stejně neměla," řekl.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy