Castrova smrt režim dočasně posílí, myslí si politolog. Otázkou je postoj Trumpa

Praha - Radek Buben z ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že smrt Fidela Castra může režim na Kubě krátkodobě posílit, ale neznamená omezení otevírání Kuby světu.

Fidel Castro byl již posledních deset let odstaven od moci, takže jeho smrt nebude pro Kubu bleskem z čistého nebe. "Pokud tedy bude mít smrt Fidela Castra nějaký vliv, bude to vliv symbolický. Režim toho využije na pár měsíců pro novou vlnu ideologické mobilizace, 'všichni se teď musíme spojit' a tak dále, ale reálně politicky to vliv mít nebude," říká Buben.

V čele Kuby stojí Raúl Castro, ale podle Bubna také mladší generace reprezentovaná vojáky. "To jsou v podstatě byznysmeni, kteří si budou hlídat, aby se jim nesáhlo na privilegia. A současně bude pokračovat Castrovo ekonomické otvírání, inspirované čínským, nebo ještě více vietnamským modelem," řekl.

Nástup Raúla, dočasný v roce 2006 kvůli Fidelově zdravotnímu stavu a definitivní po Fidelově rezignaci v roce 2008, okamžitě znamenal, že přijdou změny. "Raúl byl v polovině 90. let v Číně, a strašně se mu líbil tamní (hospodářsko-politický) model," uvedl Buben.

Psali jsme:
Obama nabídl Kubáncům přátelství: Castra bude soudit historie, prohlásil Smrt diktátora Castra? Závratné změny na Kubě nelze zatím čekat, soudí hispanista  

Zásadnější než Castrova smrt bude podle něj možná postup budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. "Na jednu stranu je pragmatický byznysmen, který už zkoušel na Kubě obchodovat. Současně to ale zatím vypadá, že - evidentně jako úlitbu konzervativním republikánům - jmenuje lidi tradičně protikubánského kurzu, kteří budou možná chtít zbrzdit otvírání," uvedl.

Po Castrově smrti se ozývá kritika režimu na Kubě. "Byl to určitě diktátor. Co si usmyslel, to udělal, a často to byly absurdní nesmysly. Má na rukou spoustu krve," míní Buben. "Ale také čelil minimálně v prvních letech vlády obrovskému množství útoků ze strany USA, včetně používání jednoznačně teroristických akcí," doplnil.

Navíc původní kubánský režim, proti kterému Castro bojoval, byl podle něj v mnohém horší než následný Castrův režim. "Současně jste v té době v Latinské Americe nenašli moc demokracií, takže to nebylo tak, že by Castro vzal Latinoameričanům politické svobody, protože většina z nich je stejně neměla," řekl.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy