Odpor Čechů k uprchlíkům trvá: Nepřijímat, jsou hrozbou, říká většina lidí

Necelé dvě třetiny (64 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, 30 % je pro jejich přijetí do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (2 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

"Pokud se podíváme na vývoj postoje české veřejnosti od září roku 2015 do současnosti, vidíme, že postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. Tento vzestup se zastavil v lednu 2016. V období mezi únorem a květnem 2016 můžeme vidět malý nárůst podílu lidí nakloněných přijetí válečných uprchlíků a zároveň určitou stabilizaci podílu těch, kteří je odmítají. Když se podíváme na výsledky prvního měření tohoto tématu v září 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl jen o málo nižší (44 %) než podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti je rozdíl zastoupení těchto skupin 32 procentních bodů (32 % ku 64 %), tedy se liší mnohem významněji," uvedl soc.cas.cz.

"Současné názorové rozložení se svými výsledky naopak nejvíce blíží situaci v lednu a říjnu 2016, kdy byl odmítavý názor na přijetí těchto uprchlíků nejsilnější. Ve srovnání s výsledky předchozích šetření z října a září 2016 je současné rozložení postojů české veřejnosti k přijímání válečných uprchlíků prakticky neměnné," dodali autoři průzkumu.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se deklarovanou životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Významněji více otevření přijetí válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k pravici.

Při srovnání postojů českých občanů a polské veřejnosti k přijímání uprchlíků vidíme, že v případě Čechů je podstatněji vyšší podíl občanů, kteří jsou proti přijímání uprchlíků. V případě polské veřejnosti je podíl lidí pro a proti přijetí uprchlíků více vyrovnaný. Z polského šetření z prosince 2016 vyplývá, že v současnosti je proti přijetí uprchlíků 52 % občanů Polska, zatímco pro přijetí je 44 % polské veřejnosti, což je významněji více než v ČR (zde bylo přijetíuprchlíků v prosinci 2016 nakloněno 32 % občanů).

Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané uprchlíky nejen ve spojení s ČR (75 %), ale především v evropském (89 %) i světovém (80 %) měřítku.

Zájem o aktuální vývoj je v porovnání se všemi měřenými významnými událostmi alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let nadprůměrný, konkrétně se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá 59 % respondentů.