Češi nejlépe hodnotí radnice. Zeman si pohoršil, ukazuje průzkum

Naopak lépe lidé hodnotí možnost uplatnit své schopnosti, péči o bezpečnost občanů, vyhlídky do budoucna, sociální jistoty, podmínky života mladých rodin a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů a poctivost v podnikání.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou tedy možnosti uplatnit vlastní schopnosti a kvalita zdravotní péče (shodně dvě pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Dále jsou lidé poměrně spokojeni s prací prezidenta, prací krajských úřadů, péčí o bezpečnost občanů, zajištěním občanských svobod, stavem životního prostředí a situací ve školství.

Relativně dobré hodnocení získávají také vyhlídky do budoucna, vyřizování záležitostí na úřadech, práce premiéra, činnost vlády a rozvoj demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (70 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s podmínkami života starých občanů (více než polovina dotázaných známkovala čtyřkou nebo pětkou). Horší průměrné známky (kolem 3,5) zjišťujeme rovněž u činnosti politických stran a poctivosti v podnikání.

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení roku 2015 a 2016, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, zajištění občanské svobody, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyřizování záležitostí na úřadech, vnitropolitické situace, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi a péče o morálku.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v lednu 2016 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V lednu 2016 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (49 %), nyní jen 37 %.

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Zlepšené hodnocení práce parlamentu po předčasných volbách v roce 2013 postupně mírně oslabuje, stále je však parlament hodnocen výrazně lépe než v předchozím funkčním období.

Hůře než před rokem je dále hodnocena činnost premiéra a vlády. Zhoršování hodnocení vlády je mírnější proces než v případě premiéra, jehož práce byla za rok 2014 hodnocena velmi příznivě (druhá nejlépe hodnocená oblast v celé hierarchii) a propad je tedy dramatičtější (z průměrné známky 2,8 na 3,2 a pozice mezi průměrně hodnocenými oblastmi).

A u kterých oblastí života se hodnocení zlepšilo?

K mírnému zlepšení došlo v hodnocení bezpečnosti občanů, z dlouhodobého pohledu se pohled veřejnosti na tuto oblast plynule zlepšuje a nyní je historicky nejlepší. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je významné zlepšení pohledu do budoucna, lidé častěji než dříve lépe známkují vyhlídky do budoucna. Ke zlepšení došlo především mezi lidmi ve věku 45 až 59 let a mezi vysokoškolsky vzdělanými. Lépe než před rokem jsou také hodnoceny sociální jistoty a možnost uplatnit své schopnosti.