Co je to MDŽ? Ani 160 let po stávce žen není boj stále vyhrán

Každý rok v lednu se schází lídři světové politiky a ekonomiky v Davosu na Světovém ekonomickém fóru. Jedním z diskutovaných témat je i rovnost mužů a žen. V této souvislosti vydává Světové ekonomické fórum již jedenáctý ročník průzkumu The Global Gender Gap Report, ve které srovnává 144 zemí světa včetně ČR v tom, jak dokáží využít ženský potenciál v oblasti ekonomické, politické, vzdělání a zdravotní.Česko si v tomto žebříčku vede dlouhodobě spíše podprůměrně, nicméně letošní výsledky přinášejí změnu k lepšímu. V celkovém hodnocení bylo v loňských výsledcích na 81. místě a letos Českou republiku nalezneme na 77. místě hodnocení. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělání, kde je postavení českých žen naprosto rovné a ČR je v této oblasti mezi prvními. Naopak nejhůře jsme na tom v rovnosti výdělků, a také v politice, kde nám náleží 110., respektive 85. místo.

„Nerovné postavení žen na trhu práce je velký problém, který je v našich zemích způsoben kulturně a historicky. Největší brzdou rovnocenné kariéry žen a mužů je přístup k výchově a péči o dítě. O děti pečují výhradně ženy, které zůstávají v ČR velmi dlouho na mateřské dovolené. Během této rodičovské dovolené není příliš zvykem zůstávat v kontaktu se zaměstnavatelem a toto funguje oboustranně. Firmy nedokáží dát čerstvým rodičům možnost vykonávat částečně práci, ale zároveň ani mezi matkami je zájem o zachování kontaktu s firmou běžný spíše na kvalifikovaných a manažerských postech. Není ale dobré toto hodnotit za každou cenu negativně a začít hned bojovat o zkrácení rodičovské dovolené s cílem zvýšit zapojení žen do trhu práce. Je to otázkou kultury a hodnot. Dát dítě po několika měsících do jeslí a začít pracovat na plný úvazek je sice dobré pro trh práce a kariéru, ale je to dobré pro dítě? Každý ať si vybere přístup, který preferuje, ale ti, co se chtějí vrátit do práce co nejdříve, ať už částečně nebo na plný úvazek, tyto možnosti nemají,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka HR agentury.A tady je prostor pro zapojení státu a firem - podpora částečných úvazků, flexibilní pracovní doby a jejich aktivní využívání a prosazování uvnitř firem. Budování školek, jak státních, tak firemních na pracovišti, příspěvky na chůvy atd.Úředně nařizovat kvóty na zaměstnávání a odměňování žen ale nelze. Je to otázka přístupu a kultury celé společnosti.

Markéta Kouklíková, HR ředitelka agentury dodává: „V západní Evropě jsou statistiky rovného postavení žen příznivější. Ženy jsou cílevědomější a kladou větší důraz na kariéru. Zároveň pracují v kultuře, která více podporuje flexibilní práci a flexibilitu v plánování pracovní doby. Mají tedy možnost rozvíjet svou kariéru i během rodičovské pracovní pauzy, pokud o to mají zájem.“