Olomouc - Kevin Dahlgren trpí podle znalců závažnou poruchou osobnosti, která však významně nesnižuje jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Ve svém revizním posudku se tak znalci shodli se závěry brněnských soudních znalkyň, podle kterých byl muž za své jednání zodpovědný. Vrchní soud v Olomouci dnes zamítl jeho odvolání v kauze čtyřnádobné vraždy. Doživotní trest tak platí.
Dahlgren podle obžaloby v květnu 2013 zavraždil v Brně-Ivanovicích všechny členy rodiny svých příbuzných, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, jednoho nezletilého. Poté odjel do Rakouska, kde nasedl do letadla do USA. Mladík byl 23. května zadržen na letišti ve Washingtonu na základě zatykače vydaného českými orgány. Americké soudy poté rozhodly o jeho vydání do ČR, kam byl dopraven 31. srpna 2015.
Dahlgren trpí podle odborníků disociální a emoční nestabilitou osobnosti. Muž si podle nich vytvořil vnitřní dialog, sám se sebou rozmlouval, a řešil tak svou celoživotní agresivitu. Znalci přitom vyloučili schizofrenii nebo kombinaci jiných poruch.
"Jedná se o poruchu osobnosti, která nesnižuje významně rozpoznávací a ovládací schopnosti. Schopnosti rozpoznávací, rozpoznat protiprávnost jednání, jsme hodnotili jako zachovalé. Sám uvedl, že v době činu si uvědomoval, že je to protiprávní a bude potrestán," uvedl primář psychiatrické nemocnice v Bohnicích Jiří Švarc. Ovládací schopnosti jsou podle odborníků nepodstatně sníženy poruchou osobnosti.
Dahlgren však dnes u soudu popřel, že by věděl, že jedná proti zákonu. "Řekl jsem mu, že jsem nevěděl, že je to protizákonné. Věděl jsem ale, že mě lidé nebudou mít rádi," řekl dnes muž.
Znalci se tak v revizním posudku shodli se závěry znalkyň z Brna. Američtí znalci naopak uvedli, že schopnosti obžalovaného byly v době spáchání skutku podstatně sníženy až vymizelé.
Čeští znalci zároveň uvedli, že existuje vysoká pravděpodobnost, že obžalovaný své jednání zopakuje, Dahlgren jim prý přiznal celoživotní touhu po zabíjení. "Proklamoval, že měl chuť se dopustit nějakého násilí vůči dozorcům. Přemýšlel prý nad tím, že by zabil dozorce nebo spoluvězně a utekl. Vzhledem k vysoké nebezpečnosti pobytu na svobodě navrhujeme zabezpečovací detenci," doplnil primář bohnické psychiatrické nemocnice.
Dahlgren se znalci ochotně spolupracoval, svěřil se jim se způsobem činu i se svými pohnutkami. Vedl jej k tomu prý vnitřní hlas, který mu říkal, že je vyvolený a že musí přinést krvavou oběť po rodové linii. Hlas mluvil také o Hitlerovi. U první oběti jej prý nabádal, aby vzal sekeru ležící u krbu. Při zabíjení ženy - své tety prý prožíval halucinace. Těla do sklepa domu umístil automaticky. Hlas se pak odmlčel, Dahlgren prý dostal strach a chtěl se dostat domů.
Mladík si pravomocně odpyká doživotní trest a uložena mu byla také zabezpečovací detence. "Důkazy svědčí o tom, že to byl obžalovaný, kdo poškozené postupně všechny čtyři usmrtil. Usmrtil je úmyslně, jako pachatel příčetný se zcela zachovanými rozpoznávacími a nepodstatně sníženými ovládacími schopnostmi. Počet obětí a způsob provedení činu zakládá k právní kvalifikaci, kterou soud použil, tedy zločin vraždy," uvedl dnes předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci Jaroslav Holubec.
Podle soudu jsou splněny podmínky pro uložení doživotí. Tou je zvlášť zavrženíhodný způsob činu, Soudci poukázali na extrémní míru surovosti a brutality použité při usmrcení obětí. "Postupně, tak jak byly usmrcovány, jim bylo zasazeno 29, 27, 11 a osm ran působících převážně na hlavy a krk obětí, při kombinaci ran sečných a bodných," uvedl předseda senátu.
Soudci také poukázali na zákeřnost obžalovaného při provedení útoku, kdy jednu z obětí napadl zezadu, další dvě v posteli a posledního chlapce napadl poté, co jej nalákal do domu pod smyšlenou záminkou společných aktivit. Hned po vstupu do domu ho udeřil do hlavy přichystaným kamenem o hmotnosti přes 11 kilogramů a poté jej pobodal. Podmínkou pro uložení mimořádného trestu je v tomto případě podle soudců také účinná ochrana společnosti i recidiva obžalovaného.
Související
Sebevražda Dahlgrena? Dozorci možná porušili předpisy
Masakr, který otřásl Českem. Vyvraždění rodiny v Brně patří k nejhorším zločinům poslední doby
Kevin Dahlgren , vražda 4 lidí v Brně (Dahlgren 23.5.2013)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák