Praha - Ve čtvrtek ve věku 83 let zemřel chirurg Vladimír Kočandrle, jehož tým v roce 1984 jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce.
O úmrtí dlouholetého ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) dnes ČTK informoval Kočandrleho syn. Podle ředitele IKEM Aleše Hermana byl Kočandrle nejen skvělý a precizní lékař, ale také výborný manažer, učitel a člověk. "Byl důležitou součástí IKEM, svou usilovnou prací se zasloužil o jeho nebývalý rozvoj - zásadním způsobem přispěl k zahájení a rozvoji českého programu transplantací srdce, ledvin a slinivky břišní," uvedl Herman v tiskové zprávě, kterou IKEM k úmrtí chirurga vydal.
Kočandrle nastoupil do IKEM v 60. letech a ředitelem se stal v roce 1983. V čele institutu zůstal sedm let. Pod jeho vedením provedl tým profesora Pavla Firta v roce 1984 první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejším Československu i v celém východním bloku. Čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina dostal tehdy srdce o devět let mladšího muže. Žil poté ještě 13 let.
Vůbec první pokus o přenos srdce v Československu provedl v roce 1968 bratislavský tým pod vedením Karola Šišky. Padesátiletá žena ale po pěti hodinách zemřela.
Skalpel držel profesor Kočandrle v ruce sedmatřicet let. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze začínal v roce 1957 jako sekundář v Jablonci nad Nisou. Čtyři roky nato už nastoupil do IKEM.
"Vždycky jsem miloval dobrodružství, proto jsem se dal na chirurgii," říkal Kočandrle, který se narodil 13. července 1933 v Ostravě. A "dobrodružství" si jako jeden z průkopníků transplantační chirurgie užil opravdu dost.
Nedlouho po roční stáži ve Spojených státech se už se skupinou nadšenců z řad chirurgů, nefrologů a imunologů podílel 21. března 1966 na první úspěšné československé transplantaci ledviny. Příjemcem byl Karel Pavlík, který žil s novou ledvinou tři roky.
Před první transplantací, to už vedl institut, Kočandrleho podle jeho vzpomínek ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec varoval, že pokud pacient zemře, bude ho to stát hlavu. Josef Divina z Ostravska operovali 31. ledna 1984.
"Moje hlava zůstala a já mohl transplantovat dál," shrnul to Kočandrle. Jeho pacient Rudolf Sekava, kterého operovali jako třetího 23. října 1984, drží český rekord nejdéle žijícího člověka po transplantaci srdce a loni oslavil osmdesátiny.
Kočandrle vedl i tým, který v roce 1984 transplantoval srdce jihlavskému učiteli Rudolfu Sekavovi. Muž, kterému tehdy lékaři bez zákroku dávali nanejvýš několik měsíců života, je nyní nejdéle žijícím člověkem v Česku, který podstoupil transplantaci srdce.
Kočandrle stál i u dalších programů v IKEM. Už v roce 1983 zde úspěšně transplantovali slinivku břišní. Říkalo se, že takový ambiciózní program mohli dělat jen díky stykům s vedením KSČ. Kočandrle byl ve straně od roku 1962 a od roku 1986 byl i kandidátem ÚV KSČ.
"Aby mohl prosazovat, co chtěl, asi se nemusel zrovna stát členem ÚV. To už bylo navíc. Ale abychom mohli začít program transplantací srdce, tak musel použít své politické kontakty. Ale upřímně řečeno, udělal tím něco špatného?" komentoval to před lety dnešní šéf Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Oceňoval ho jako dynamického manažera i jako lékařskou osobnost.
Nekoncepčnost a krize ve zdravotnictví přivedly Kočandrleho ke kandidatuře do Senátu v roce 1996, neuspěl však. Do ČSSD, za niž kandidoval, vstoupil o dva roky později. Tehdy se o něm také spekulovalo jako o možném ministrovi zdravotnictví.
Jako lékař pacientům radil jak zdravě žít a sám jim šel příkladem. Nekouřil a sportoval. S manželkou Zdenkou vychovali dceru Petru a syna Vladimíra, známého hudebníka a vydavatele.
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák