Křižovníci nepochodili u ÚS, chtěli jednu z nejcennějších staveb v Praze-Karlíně

Majetek, o který se vede spor, je od dražby v roce 1992 v soukromých rukou. Křižovníci chtěli, aby soudy určily, že nemovitost patří státu, pak by se na ni mohl vztahovat zákon o církevních restitucích. Obvodní soud pro Prahu 8 v roce 2015 skutečně určil, že majitelem má být stát, a nikoli společnost U Červené hvězdy, která je jako majoritní vlastník uvedená v katastru nemovitostí.

Pražský městský soud a Nejvyšší soud to však viděly jinak a určovací žalobu i dovolání křižovníků zamítly. Následnou stížnost označili ústavní soudci za zjevně neopodstatněnou. Podle usnesení se blokační ustanovení zákonů o půdě a velké privatizaci na pozemek a dům v Karlíně nevztahovala. Není proto důvod zpětně zpochybnit dražbu provedenou v malé privatizaci.

Blokační paragraf zákona o půdě měl zajistit, že bývalý církevní majetek před politickou dohodou o restitucích mezi státem a církvemi nepřejde na jiné vlastníky. Zákon o malé privatizaci ale podobné omezení neobsahoval.

„Restituční zákonodárství je směřováno ke zmírnění toliko některých majetkových křivd, přičemž je na vůli demokratického zákonodárce, aby určil, následky kterých majetkových křivd bude zmírňovat a jakým postupem a způsobem," připomněl ÚS v usnesení.

Podle katalogu Národního památkového ústavu je sporný dům z poloviny 19. století jednou z nejcennějších karlínských staveb. Křižovníci, jediný původem český řád s kořeny hluboko ve středověku, měli v minulosti po celé zemi značný majetek.