Povodně, orkány, války. Kdo se o nás v případě krize postará?

Víte, na které instituci leží břímě odpovědnosti v případech krizí a válek, které by postily Českou republiku? Jde o Správu státních hmotných rezerv (SSHR). Její činnost stanovil už zákon č. 97 z roku 1993 o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Bezpečnost Česka v takových případech zajišťuje primárně armáda, úlohou SSHR je přijímat zejména hospodářská opatření pro krizové stavy a zajišťovat státní hmotné rezervy. "Další velkou oblastí, spadající do působnosti Správy, je i ropná bezpečnost, kterou upravuje zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy," sdělila pro EuroZprávy.cz Edita Pechalová z oddělení komunikace s veřejností SSHR.

"Dále Správa zajišťuje i koordinaci věcných zdrojů za krizových situací a po vyhlášení krizových stavů. K tomu vytvořila a provozuje informační systémy pro podporu plánovacích a rozhodovacích procesů orgánů krizového řízení, zejména Informační systém Argis a Informační systém Krizkom," uvedla.

V jakých krizových stavech tedy SSHR hraje klíčovou roli? V Česku máme 4 krizové stavy, které definuje zákon.

1. STAV NEBEZPEČÍ - vyhlašuje ho hejtman kraje, případně pražský primátor, na dobu nejvýše 30 dní. O jaké situace jde? Zejména o živelné pohromy, ekologické, průmyslové havárie, nehody, které ohrožují životy, zdraví, majetky, životní prostředí. Důležitou podmínkou, aby se jednalo o stav nebezpečí je situace, kdy není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

- vyhlášen například v povodňových situacích v letech 2009, 2010, 2013 (Praha)

-  například v roce 2013 SSHR poskytla pro potřeby postižených osob a zasahujících jednotek IZS státní hmotné rezervy v evidenční výši 192,3 miliónu korun

2. NOUZOVÝ STAV - vyhlašuje ho vláda pro celé území státu nebo jen část území, taktéž na dobu maximálně 30 dnů. Nouzový stav v podstatě odpovídá stavu nebezpečí s tím rozdílem, že je zasaženo rozsáhlejší území, který se netýká jen kraje.

- vyhlášen v Česku při povodních (2002, 2006) a při orkánu v lednu 2007

3. STAV OHROŽENÍ STÁTU - ten vyhlašuje Parlament na návrh vlády pro celý stát nebo část území státu. Vyhlašuje se v takových momentech, kdy je ohrožena státní svrchovanost nebo územní celistvost státu aneboj jeho demokratické základy

4. VÁLEČNÝ STAV - vyhlašuje Parlament pro celou zemi. K jeho vyhlášení dochází v momentě, kdy je Česko napadeno, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

A co patří mezi hospodářská opatření, která se v krizových stavech přijímají?Jde o materiální a finanční opatření, které pomáhají zajistit dodávky výrobků, prací, ale i služeb, bez nichž nelze zajistit překonání krizových stavů. Konkrétně mezi státní hmotné rezervy lze řadit tyto:

HMOTNÉ REZERVY - základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určené pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu a pro odstraňování následků krizových situací MOBILIZAČNÍ REZERVY - k nim patří i stroje a majetkové hodnoty, které jsou určené pro zajišťování mobilizačních dodávek POHOTOVOSTNÍ ZÁSOBY - základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, v systému nouzového hospodářství, kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí. ZÁSOBY PRO HUMANITÁRNÍ POMOC - základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené.

V čele SSHR stojí předseda, kterým je v současnosti Pavel Švagr. Jmenovala ho do funkce vláda v roce 2014. Švagr krátce působil také v představenstvu Českých drah (ČD) a na postu náměstka generálního ředitele pro personální záležitosti.