Rodičovská dovolená? Odchází na ni jen zlomek otců, není finančně výhodná

"Ani v roce 2016 se nezměnil dlouhodobý trend v čerpání rodičovské muži, jejich počet v podstatě kontinuálně nepřekračuje dvě procenta z celkového počtu (rodičů na rodičovské)," uvádí vládní zpráva o rovnosti žen a mužů za loňský rok.

Úřady práce v minulém roce podle údajů ministerstva vyplácely měsíčně v průměru 274.300 rodičovských příspěvků. Z nich 5200 pobírali muži a 269.100 ženy. Otcové tak tvořili zhruba 1,9 procenta rodičů, kteří zůstali s malými dětmi doma. V roce 2015 představovali 1,87 procenta, v roce 2010 to bylo 1,6 procenta, v roce 2005 pak 1,4 procenta a v roce 2001 zhruba 0,79 procenta.

Nejvyšší počet otců byl na rodičovské v roce 2008, a to 6300. Tehdy byl takzvaný baby boom. Stát vyplácel měsíčně v průměru téměř 360.000 rodičovských. Otcové, kteří zůstali doma s dětmi, tvořili 1,75 procenta příjemců příspěvku.

Podle výzkumu, který si nechala vypracovat Liga otevřených mužů, o nástupu na rodičovskou dovolenou aspoň na kratší čas uvažují dvě pětiny otců. Desetina mužů by na ni skutečně jít chtěla. Podle ligy "generaci pasivních otců" nyní střídají muži, kteří se chtějí svým dětem věnovat a mají o péči zájem. Za tím, že na rodičovskou nakonec nastoupí jen zlomek z nich, vidí liga finanční nevýhodnost pro rodinu i stereotypní vnímání rolí žen a mužů.

Podle zažitých představ zaměstnavatelé i okolí na muže často pohlížejí jako na živitele rodiny a na ženu jako na hospodyni a pečovatelku. Sociologové poukazují na to, že české rodiny už několik desetiletí žijí ze dvou příjmů, a ne jen z mužského platu. Ženy v Česku ale vydělávají v průměru o pětinu méně než muži. Podle odborníků je hlavním důvodem to, že pracují většinou v méně placených oborech a na nižších pozicích. Ale i na stejných postech a za stejnou práci mívají zhruba o desetinu méně, ukázaly výzkumy.

"Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí zhruba 6500 korun. Když žena vydělává méně, má to dopad na celou rodinu a hlavně na děti," řekla ČTK už dřív ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Její ministerstvo připravilo kampaň s názvem 22% k rovnosti. Její součástí jsou opatření ke stírání rozdílu ve výdělcích.

Podle ministryně by srovnání odměňování mužů a žen přispělo i k většímu zapojení otců do péče. Na rodičovskou odchází totiž obvykle ten z rodičů, který vydělává méně. Dosud může pobírat měsíčně nejvýš 11.500 korun, a to do dvou let dítěte. Pokud rodičovská trvá do tří let, vyplácí se 7600 korun. U čtyřleté varianty je to pak 3800 korun měsíčně. Vyčerpat se dá celkem 220.000 korun.

Od příštího roku by se měsíční částka mohla zvýšit, pobírala by se ale kratší dobu. Otcové a matky by mohli dostávat až 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik činí mateřská. Novelu už schválil Parlament a nyní čeká na prezidentův podpis.

U výdělku 30.000 korun by nová rodičovská podle letošního výpočtu mohla činit téměř 20.400 korun, trvala by pak necelých 11 měsíců. I s mateřskou by tak peníze plynuly do doby, kdy by dítěti bylo 17 měsíců. Rodič s platem 40.000 korun by mohl dostávat měsíčně kolem 24.500, a to zhruba devět měsíců. Rodičovská by tak i s mateřskou končila, když by byl potomkovi rok a čtvrt. Nejvyšší příspěvek by mohl činit zhruba 34.620 korun, úřady by ho vyplácely asi půl roku. Na tuto částku by dosáhli podle webové kalkulačky ministerstva práce lidé s příjmem nad 86.000 korun.