Kdo nosí Evropanům dárky? Ježíšek, Santa Claus nebo čarodějnice?

V České republice a na Slovensku nosí dárky tradičně Ježíšek, který je klade po ozdobený vánoční stromek. Většina rodin začíná dárky rozbalovat po slavnostní večeři, která by podle tradice měla začít poté, co na obloze vyjde první hvězda.

V sousedním Německu a Rakousku nosí dárky Weinachtsmann, který se podobá svatému Mikuláši nebo Santa Clausovi. Často má rezavé vlasy, vousy, plášť s kapucí a cestuje na osedlaném divokém větru. V dřívějších dobách se tradovalo, že v pytli unáší neposlušné děti, v současnosti je ale hodný. V převážně katolických regionech Německa, Rakouska, Švýcarska i Lichtenštejnska však obdarovává Christkind, tedy Ježíšek nebo Jezulátko, kterého nikdy nikdo neviděl. O svém odchodu z místnosti, kde je nazdobený stromeček, dává vědět zazvoněním zvonku.

Také v Německu a Rakousku se stejně jako u nás dárky rozbalují 24. prosince po štědrovečerní večeři, v řadě rodin se navíc ještě udržuje zvyk zpívat před rozdáváním dárků koledy.

V Polsku začíná oslava Štědrého večera slavnostní večeří, kterou rodiny zahajují s východem první hvězdy. Poté si děti rozdělují dárky, které jim pod stromeček nadělil svatý Mikuláš (swiety Mikolaj). Podobně slaví narození Ježíše Krista v Maďarsku, kde 24. prosince nosí dětem dárky Kisjézus nebo Jézuska, tedy Ježíšek.

Dánské děti obdarovává Julemanden, který se podobá Santa Clausovi a přijíždí na saních tažených soby. Finské domácnosti navštěvuje Santa Claus, který dárky na rozdíl od USA nenechává v punčochách, ale klade je pod stromeček. Někdy mu také pomáhají elfové. Děti v Norsku obdarovává Julenissen, který se také podobá Santa Clausovi.

Ve Švédsku nosí dárky trpasličí dědeček Jultomte, který byl původně neviditelným skřítkem dohlížejícím nad domácností. Dodnes se proto udržuje tradice, podle které musí rodina někde umístit talíř s kaší pro Jultomteho, aby v příštím roce nepřinesl neštěstí do domu. Moderní Jultomte je ale někdy zobrazován jako Santa Claus, který nosí červený oblek a má bílé vousy. Na rozdíl od amerického Santa Clause neleze komínem, ale klepe na dveře a ptá se, zda jsou v domě nějaké děti.

Jedinou ženou, která v Evropě nosí dárky, je italská ošklivá a stará čarodějnice Befana, která 6. ledna hodným dětem dává dárky a zlobivým pytel popela. Zpravidla si ale Italové rozdávají dárky i 25. prosince, které nosí Babbo Natale, tedy obdoba Santa Clause, nebo Gesù Bambino, Ježíšek.

Ve Španělsku nosí dárky Papá Noel, děti se zde ale z dárků radují nejen na Štědrý den, ale také 6. ledna, na Tři krále. Ve španělském Baskicku nosí dárky Olentzero, pohanský horník, který se klaněl Ježíši Kristu v Betlémě.

V Portugalsku děti obdarovává Pai Natal, tedy opět obdoba Santa Clause, v některých oblastech ale Portugalci věří na Menino Jesus, tedy Ježíška. Francouzské děti nedočkavě čekají na Pére Noëla, který po hromosvodu leze do komína.

Britským dětem naděluje dárky Santa Claus, který je v noci z 24. na 25. prosince ukládá do punčochy zavěšené na krbu nebo na okně. Rodina je pak rozbaluje 25. prosince ráno. Podobně je tomu i v Irsku, kde se ale Santa Claus někdy označuje jako Santy nebo Daidí na Nollag.

V Bulharsku se čeká na příchod Dědy Koledy nebo Děda Mráze, v Řecku děti čekají až do 1. ledna, kdy jim dárky nadělí svatý Mikuláš. Svatý Mikuláš, neboli Sinterklaas, naděluje dětem dárky i v Nizozemsku, avšak již 5. prosince.