Při autonehodách v ČR loni zemřelo 502 lidí, nejtragičtější byl červen

Praha - Za loňský rok se v Česku stalo celkem 103.821 dopravních nehod, což bylo meziročně o 4957 více. Zemřelo 502 lidí, o 43 méně než v roce 2016. Počet usmrcených byl nejnižší od roku 1961, kdy policie zavedla ucelené statistiky.

"Trend je v poslední době pozitivní, zásadní následky nehod klesají dlouhodobě," řekl šéf dopravní policie Tomáš Lerch. Důvodů je podle něj více. "Základním parametrem je, že se účastníci silničního provozu začali chovat zodpovědněji," uvedl. Poukázal i na vyšší počet preventivních kampaní a na to, že automobily jsou kvalitnější a bezpečnější.

Při nehodách bylo loni těžce zraněno 2339 lidí a lehce zraněno 24.740. Při haváriích vznikly škody za více než 6,3 miliardy korun.

I přes pokles počtu obětí se podle Lercha stále nedaří plnit cíle Národní strategie bezpečnosti, podle níž mělo v roce 2017 na silnicích zemřít maximálně 427 osob. Cílem je, aby v roce 2020 nebylo na silnících usmrceno více než 333 lidí.

Podle Lercha se nezměnila situace kolem mladých a nezkušených řidičů, kteří jsou stále nejrizikovější kategorií. Klesá celkový počet nehod, které způsobují, pokud ale jde o jejich tragické následky jsou statistiky podobné jako za rok 2016. Na smrtelných dopravních nehodách se mladí řidiči podílejí téměř 25 procenty.

Nejčastěji, ve 174 případech, loni umírali řidiči osobních aut. Chodců v důsledku nehody zemřelo 101, spolujezdci v osobním voze byli usmrceni v 80 případech. Ve všech těchto kategoriích počty mrtvých klesly. Mírně stouply naopak u motorkářů a cyklistů.

Nejtragičtějším měsícem na českých silnicích byl červen, kdy v důsledku nehod zemřelo 62 lidí. Co do počtu nehod byl nejhorším měsícem říjen, kdy se stalo 9941 nehod, nejvíce nehod se stalo v pátek. Nehodu nejčastěji zavinil řidič motorového vozidla, který se plně nevěnoval řízení.

Související

Více souvisejících

Dopravní nehody

Aktuálně se děje

včera

Německo, ilustrační foto

Německo nevyužilo šanci, kterou dostalo po válce. Zahazuje veškerý pokrok i demokracii

Němci nejen od Evropy dostali po skončení druhé světové války úplně všechno. Pomoc od Spojených států, francouzské odpuštění a obnovení mocenské pozice na mezinárodní scéně. Jedna z největších ekonomik světa ale nedokázala tuto jedinečnou šanci dobře zužitkovat a místo toho dnes čelí výrazné ekonomické krizi, a dokonce hrozícímu nástupu krajní pravice.

včera

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Pentagon

Pentagon chce Ukrajině dát zakázanou munici s bílým fosforem

Americké ministerstvo obrany doporučilo prezidentu Joeu Bidenovi, aby Ukrajině poskytl munici s bílým fosforem, avšak Bílý dům tuto myšlenku opakovaně odmítl. O této situaci informovala ve středu televize NBC News, která se odvolává na tři anonymní zdroje.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó vysvětlil, proč Maďarsko udržuje kontakt s Ruskem

Maďarsko usiluje o zachování vztahů s Ruskem založených na férovosti a vzájemném respektu a chce rozvíjet spolupráci v oblastech, na které se nevztahují sankce. Po schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem to v New Yorku uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

včera

Aktualizováno včera

Putin hrozí jaderným útokem zemím, které pomáhají Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy