Praha - Nejvzácnější československá známka ze sbírky filatelisty Ludvíka Pytlíčka ze Semil se dnes v aukční síni Burda Auction v Obecním domě prodala za 7,8 milionu korun. Jde o cenu bez 19procentní aukční provize.
Odhadní cena známky byla pět až sedm milionů Kč. Dražbou zelené žilkované čtyřkoruny s černým převráceným přetiskem Pošta Československá 1919 s vyvolávací cenou čtyři miliony korun vyvrcholil prodej částí největší sbírky československých známek z let 1918-1939.
Sběratel Pytlíček koupil známku v roce 1996 za 2,6 milionu korun od jejího původního majitele, který ji po roce 1989 dostal zpět v restituci. Znám je pouze jediný exemplář.
V aukci byla známka naposledy před 90 lety, když zemřel její první majitel Jaroslav Šula. V brněnské aukční síni Přehnálek se v roce 1928 prodala za tehdy výjimečnou částku 32.000 korun. Zakoupil ji vídeňský filatelista Kraus. Po něm se ve 30. letech jejím majitelem stal sběratel Zdeněk Kratina. Po roce 1945 stát známku zabavil a uložil v Poštovním muzeu v Praze. Následně se coby nejvzácnější československá známka objevila na světových výstavách Praga 1968, 1978 a 1988.
Související
Prezident Pavel nakonec na známkách je. V prodeji jsou od dnešního dne
Hejnová a Česká pošta uzavřely smír ve sporu o známku
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák