Sčítání lidu 2021 bude levnější a méně zatěžující, sankce za bojkot zůstane

Praha - Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 by mělo být proti poslednímu sčítání v roce 2011 pro lidi méně náročné a pro stát méně nákladné. Sankce 10.000 korun za nevyplnění dotazníku bude v zákoně zřejmě zachována.

"Bude to menší zátěž a na některé otázky se již ptát nebudeme. Zejména na ty, které jsou v registrech. Stále ale nejsme v situaci, kdy bychom se mohli bez dotazníku obejít. Budeme motivovat pro jeho elektronické vyplnění," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

"Případné vymáhání sankce za nevyplnění dotazníku je záležitostí obecních úřadů. Při minulém sčítání se tak podle mých informací ale dělo jen ve výjimečných případech. Nicméně určitá sankce musí být, aby byla zdůrazněna příslušná povinnost, protože bez ní celoplošné sčítání ztrácí význam," uvedl.

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 stálo včetně přípravných prací zhruba 2,4 miliardy korun. Předběžný rozpočet na sčítání 2021 má být podle Rojíčka nominálně nižší. 

Návrh věcného záměru zákona k sčítání bude podle předsedy ČSÚ v nejbližší době projednávat Legislativní rada vlády a během prvního pololetí by jej měl projednat kabinet.

Při přípravě na akci byly ve hře podle Rojíčka tři varianty. První scénář počítal s tradičním způsobem, kdy by se data z různých registrů nevyužila a vše se zjišťovalo v rámci dotazníků. Druhá varianta počítala s tím, že maximum údajů získá ČSÚ z administrativních zdrojů, nicméně některé údaje bude nutné získat dotazováním. Třetí variantou bylo získat data jen z dostupných databází. "Zjistili jsme, že jediný možný scénář je druhá verze, kdy sice půjdeme do terénu, ale otázky, k nimž jsou k dispozici administrativní data, nebudeme přímo od obyvatel zjišťovat. Ve srovnání se sčítáním 2011, kdy sčítací formuláře o třech listech obsahovaly celkem 47 údajů zjišťovaných od respondentů, počítáme pouze s 23 přímo zjišťovanými údaji v rámci dvou dotazníků," uvedl.

Související

Více souvisejících

Sčítání lidu čsú

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy