Na památník v Letech půjde milion eur, potvrdila norská velvyslankyně

Léty - Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová dnes v Letech u Písku potvrdila, že Norsko chce přispět na stavbu památníku romského holokaustu v místě bývalého vepřína částkou milion eur (asi 25 milionů Kč). Muzeum romské kultury otevřelo na úřadě v Letech infocentrum, kde připomíná genocidu Romů v Čechách. ČTK to dnes řekla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.

Vepřín v Letech na Písecku stojí poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Areál převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury, stát za něj firmě Agpi, jíž vepřín patřil, zaplatí 450,8 milionu Kč, 80 procent částky už firma dostala. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán, demolice vyjde odhadem na 110 milionů Kč. Na místě vznikne památník romského holokaustu.

Stát jedná o podpoře pro stavbu památníku z takzvaných norských fondů ve výši milion eur (asi 25 milionů korun). Zástupcům ministerstva kultury a Muzea romské kultury dnes Sletnerová řekla, že Norsko stavbu podpoří.

"Řekla, že je to opravdu pro norskou stranu velice důležitý projekt, se kterým počítají a chtějí ho podpořit. Paní velvyslankyně si velmi váží toho, že Česká republika vykoupila vepřín," řekla Kohoutová.

V areálu vepřína se nejdřív uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa. Začne v květnu, potrvá dva měsíce. Muzeum romské kultury již zprovoznilo infocentrum na úřadu v Letech. "Je nově vymalované, je tam nainstalovaná malá expozice Genocida Romů," řekla mluvčí.

V létě chce muzeum stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. Dne 13. května bude v Letech pietní akt.

V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. O podobě památníku se bude diskutovat i 25. dubna na veřejné besedě v Letech. Účast podle Kohoutové přislíbil Karel Schwarzenberg (TOP 09), umělci i odborníci.

Firma Agpi odvezla z vepřína v Letech posledních 330 prasat 14. března. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Památník romského holokaustu by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety Romové norsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy