Léty - Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová dnes v Letech u Písku potvrdila, že Norsko chce přispět na stavbu památníku romského holokaustu v místě bývalého vepřína částkou milion eur (asi 25 milionů Kč). Muzeum romské kultury otevřelo na úřadě v Letech infocentrum, kde připomíná genocidu Romů v Čechách. ČTK to dnes řekla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.
Vepřín v Letech na Písecku stojí poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Areál převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury, stát za něj firmě Agpi, jíž vepřín patřil, zaplatí 450,8 milionu Kč, 80 procent částky už firma dostala. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán, demolice vyjde odhadem na 110 milionů Kč. Na místě vznikne památník romského holokaustu.
Stát jedná o podpoře pro stavbu památníku z takzvaných norských fondů ve výši milion eur (asi 25 milionů korun). Zástupcům ministerstva kultury a Muzea romské kultury dnes Sletnerová řekla, že Norsko stavbu podpoří.
"Řekla, že je to opravdu pro norskou stranu velice důležitý projekt, se kterým počítají a chtějí ho podpořit. Paní velvyslankyně si velmi váží toho, že Česká republika vykoupila vepřín," řekla Kohoutová.
V areálu vepřína se nejdřív uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa. Začne v květnu, potrvá dva měsíce. Muzeum romské kultury již zprovoznilo infocentrum na úřadu v Letech. "Je nově vymalované, je tam nainstalovaná malá expozice Genocida Romů," řekla mluvčí.
V létě chce muzeum stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. Dne 13. května bude v Letech pietní akt.
V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. O podobě památníku se bude diskutovat i 25. dubna na veřejné besedě v Letech. Účast podle Kohoutové přislíbil Karel Schwarzenberg (TOP 09), umělci i odborníci.
Firma Agpi odvezla z vepřína v Letech posledních 330 prasat 14. března. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Památník romského holokaustu by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem.
Související
Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný
V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora
Koncentrační tábor Lety , Romové , norsko
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek