Praha - Novorozené české holčičce v londýnské nemocnici transplantovali chybějící brzlík. Je prvním Čechem, který tuto operaci podstoupil. Má jí pomoci obnovit imunitní systém. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Fakultní nemocnice v Motole. Funkcí brzlíku je vývoj buněk imunitního systému, které jsou klíčové k obraně těla před infekčními onemocněními.
Holčička se narodila bez brzlíku, což je extrémně vzácná porucha imunity. Lékaři ji diagnostikovali loni v březnu, o tři měsíce později ji v Great Ormond Street Hospital for Sick Children v Londýně transplantovali brzlík.
Podle Anny Šedivé z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, která je zároveň náměstkyní ředitele nemocnice pro vědu a výzkum a celý proces transplantace koordinovala, šlo o naprosto raritní, náročnou a úspěšnou mezinárodní spolupráci. Do přípravy se zapojili lékaři z osmi různých klinik motolské nemocnice.
Vrozené vady se u dívky začaly projevovat už krátce po narození. Lékaři ji ve věku jednoho týdne operovali vadu tlustého střeva, o dva týdny později podstoupila operaci srdce. Zjistili jí také zvýšenou funkci štítné žlázy a závažnou imunologickou poruchu, která způsobila absenci jednoho typu bílých krvinek, takzvaných T-lymfocytů.
Právě pro ně je zásadní brzlík, kde se buňky učí, jak se bránit infekcím, ale tolerovat vlastní buňky. "Ostatní mechanismy nestačí tento defekt obejít a infekce, hlavně virové a bakteriální, jsou nezvladatelné a vedou nakonec k úmrtí," vysvětlila Šedivá.
Od návratu do Česka lékaři dítě sledují, pravidelně dostává dávky léků posilujících imunitu. Vývoj jeho imunitního systému dál sledují kromě Čechů i londýnští lékaři. "Dosavadní výsledky svědčí o úspěšnosti transplantace, neboť dochází k postupnému zvyšování počtu T-lymfocytů, které procházejí transplantovaným brzlíkem," dodala.
Přestože Česko patří v transplantacích ke světové špičce, brzlík se tu zatím neoperuje. Počet dárců byl loni při přepočtu na milion obyvatel šestý největší na světě. Celkem se transplantovalo 837 orgánů od 269 zemřelých dárců a 49 žijících. Na čekací listině je asi 1200 lidí, kolem tisíce ročně se obmění. Nejčastěji se transplantují ledviny a játra, ale lékaři mění také srdce, plíce, slinivku, tenké střevo či dělohu.
Související
V Motole úspěšně transplantovali srdce nejmladšímu pacientovi v Česku
Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem. Medián přežití je méně než poloviční
transplantace , operace , češi , Londýn , nemocnice Motol
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák