Marešová chce po státu pět milionů: Bylo to hnusný, v Rumburku si na mě ukazovali prstem

Praha - Zdravotní sestra Věra Marešová, která chce od státu pětimilionové odškodné za své trestní stíhání, dnes u soudu popsala psychické i společenské problémy, které jí proces způsobil. Ačkoliv ji justice zprostila viny, musela se kvůli shánění nové práce i kvůli přístupu lidí v Rumburku odstěhovat do anonymní Prahy. Uvedla, že obvinění stále pociťuje jako velkou křivdu. Zmínila například i to, že v době jejího pobytu ve vazbě jí pošel pes.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, státní zástupce pro ni požadoval doživotí. "Dnes a denně tím žiju, vrací se mi vzpomínky na všechno. Říká se, že vzpomínky se rychle vymažou, ale není to pravda. Probouzím se zpocená, že mě zase někam vedou. Snažím se nesledovat zprávy v televizi," řekla sedmapadesátiletá žena soudkyni.

"Než se stala ta událost, byla jsem v Rumburku vážená. Mnoho lidí tam prošlo nemocnicí, znala jsem se s nimi. Zdravili mě z dálky s úsměvem, že já jsem ta dobrá sestřička," vzpomínala Marešová. Po vypuknutí aféry se jí nemocnice zbavila ještě dříve, než padlo obvinění. Z toho se prý zhroutila a skončila na antidepresivech. "Zakládala jsem si na tom, že jsem zdravotní sestra, že to umím. A najednou bác, a jsem vylitá od téhle práce," uvedla.

Po obvinění se prý přístup lidí k ní diametrálně změnil, což přetrvává navzdory jejímu osvobození dodnes. Obyvatelé města před ní například přecházeli na druhý chodník, odvraceli zrak. "Když jsem jela autobusem, ukazovali si na mě prstem. Ve frontě na poště vznikla mezera, protože nikdo nechtěl být blízko mě. Bylo to hnusný. Když jsem nemusela, nechodila jsem mezi lidi," uvedla.

Ze způsobených zdravotních problémů zmínila psychickou ataku nebo potíže se zažíváním. Dodala, že léky užívá dodnes.

Zatímco v Rumburku žila ve svém rodinném domku, v Praze nyní bydlí v pronajatém bytě v panelovém domě. Ačkoliv dříve pracovala na jednotce intenzivní péče, nyní provádí v jedné z pražských nemocnic manuální práci v oddělení sterilizace zdravotnických prostředků. "Nemůžu uplatnit svou atestaci, asi už se k tomu nikdy v životě nedostanu. Všude budou lékaři, kteří se mnou budou mít problém," řekla.

"Musím říct, že v Praze jsem teď relativně spokojená, ale když jedu do Rumburku, je mi samozřejmě do breku," uzavřela.

Obžaloba tvrdila, že Marešová v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Chtěla si tak údajně ulehčit práci. Vyšetřování odstartovalo úmrtí jedné z pacientek. Policie Marešovou v létě 2014 obvinila nejprve z této vraždy, na základě znaleckého posudku pak z dalších pěti vražd. Soudy ji osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.

Žena, která strávila 14 měsíců ve vazbě, se soudně domáhá čtyř milionů korun za nezákonné rozhodnutí o svém trestním stíhání a za ztížení společenského uplatnění. Ministerstvo spravedlnosti jí loni přiznalo další milion. Ostatní vznesené nároky úřad proplatit odmítá.

Marešová kritizuje i roli, jakou v jejím případu sehrála média. Loni podala žaloby na několik mediálních společností, po každé požaduje odškodné v řádu milionů. Poukazuje na to, že novináři nerespektovali presumpci neviny, když ji například nazývali "sestra smrt". Dnes zmínila také to, že o rozšíření svého obvinění o dalších pět vražd se dozvěděla z telefonátu televizního reportéra, a to v době, kdy její advokátka o posunu v řízení ještě nevěděla.

Související

Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.
Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) soudy odškodnění Rumburk

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

včera

včera

Donald Trump

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd

Americký prezident Donald Trump poprvé obsáhleji reagoval na kontroverzní únik informací o vojenských úderech v Jemenu, který se dostal k novináři The Atlantic Jeffrey Goldbergovi. Trump v rozhovoru pro stanici NBC označil Goldberga za „šmejda“ a tvrdil, že jeho nechtěná přítomnost ve skupinovém chatu na aplikaci Signal „neměla žádný dopad“. Podle něj byl Goldberg přidán omylem jedním ze zaměstnanců kongresmana Mikea Waltze.

včera

Ilustrační foto

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?

Americká vláda čelí ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že detaily o vojenských úderech v Jemenu byly sdíleny v soukromé skupině na šifrované komunikační aplikaci Signal. Šokující odhalení přinesl Jeffrey Goldberg, šéfredaktor magazínu The Atlantic, který se omylem stal členem 18členné skupiny a měl přístup k citlivým informacím.

včera

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Prohlédněte si galerii

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka

Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Tomáš Řepa

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

včera

USA vás nechtějí, přijďte do "pekelné díry". Evropa láká americké vědce prchající před Trumpem

Evropské akademické instituce se otevírají vědcům z USA, kteří se snaží uniknout omezením financování a ideologickým zásahům pod vládou Donalda Trumpa. Belgická Vrije Universiteit Brussel (VUB) či francouzský Pasteurův institut aktivně lákají americké výzkumníky, kterým se kvůli novým politickým prioritám zužují možnosti k bádání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy