Marešová chce po státu pět milionů: Bylo to hnusný, v Rumburku si na mě ukazovali prstem

Praha - Zdravotní sestra Věra Marešová, která chce od státu pětimilionové odškodné za své trestní stíhání, dnes u soudu popsala psychické i společenské problémy, které jí proces způsobil. Ačkoliv ji justice zprostila viny, musela se kvůli shánění nové práce i kvůli přístupu lidí v Rumburku odstěhovat do anonymní Prahy. Uvedla, že obvinění stále pociťuje jako velkou křivdu. Zmínila například i to, že v době jejího pobytu ve vazbě jí pošel pes.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, státní zástupce pro ni požadoval doživotí. "Dnes a denně tím žiju, vrací se mi vzpomínky na všechno. Říká se, že vzpomínky se rychle vymažou, ale není to pravda. Probouzím se zpocená, že mě zase někam vedou. Snažím se nesledovat zprávy v televizi," řekla sedmapadesátiletá žena soudkyni.

"Než se stala ta událost, byla jsem v Rumburku vážená. Mnoho lidí tam prošlo nemocnicí, znala jsem se s nimi. Zdravili mě z dálky s úsměvem, že já jsem ta dobrá sestřička," vzpomínala Marešová. Po vypuknutí aféry se jí nemocnice zbavila ještě dříve, než padlo obvinění. Z toho se prý zhroutila a skončila na antidepresivech. "Zakládala jsem si na tom, že jsem zdravotní sestra, že to umím. A najednou bác, a jsem vylitá od téhle práce," uvedla.

Po obvinění se prý přístup lidí k ní diametrálně změnil, což přetrvává navzdory jejímu osvobození dodnes. Obyvatelé města před ní například přecházeli na druhý chodník, odvraceli zrak. "Když jsem jela autobusem, ukazovali si na mě prstem. Ve frontě na poště vznikla mezera, protože nikdo nechtěl být blízko mě. Bylo to hnusný. Když jsem nemusela, nechodila jsem mezi lidi," uvedla.

Ze způsobených zdravotních problémů zmínila psychickou ataku nebo potíže se zažíváním. Dodala, že léky užívá dodnes.

Zatímco v Rumburku žila ve svém rodinném domku, v Praze nyní bydlí v pronajatém bytě v panelovém domě. Ačkoliv dříve pracovala na jednotce intenzivní péče, nyní provádí v jedné z pražských nemocnic manuální práci v oddělení sterilizace zdravotnických prostředků. "Nemůžu uplatnit svou atestaci, asi už se k tomu nikdy v životě nedostanu. Všude budou lékaři, kteří se mnou budou mít problém," řekla.

"Musím říct, že v Praze jsem teď relativně spokojená, ale když jedu do Rumburku, je mi samozřejmě do breku," uzavřela.

Obžaloba tvrdila, že Marešová v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Chtěla si tak údajně ulehčit práci. Vyšetřování odstartovalo úmrtí jedné z pacientek. Policie Marešovou v létě 2014 obvinila nejprve z této vraždy, na základě znaleckého posudku pak z dalších pěti vražd. Soudy ji osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.

Žena, která strávila 14 měsíců ve vazbě, se soudně domáhá čtyř milionů korun za nezákonné rozhodnutí o svém trestním stíhání a za ztížení společenského uplatnění. Ministerstvo spravedlnosti jí loni přiznalo další milion. Ostatní vznesené nároky úřad proplatit odmítá.

Marešová kritizuje i roli, jakou v jejím případu sehrála média. Loni podala žaloby na několik mediálních společností, po každé požaduje odškodné v řádu milionů. Poukazuje na to, že novináři nerespektovali presumpci neviny, když ji například nazývali "sestra smrt". Dnes zmínila také to, že o rozšíření svého obvinění o dalších pět vražd se dozvěděla z telefonátu televizního reportéra, a to v době, kdy její advokátka o posunu v řízení ještě nevěděla.

Související

Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.
Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) soudy odškodnění Rumburk

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 45 minutami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 2 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

včera

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

včera

včera

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy