Počet obyvatel Česka strmě stoupl. Lidé žijí déle a více se rozvádí

Loni měla republika téměř 10,59 milionu obyvatel. V posledním roce první světové války, v roce 1918 to bylo deset milionů. V prvních dvou letech po vzniku samostatného Československa počet lidí v českých zemích klesl pod deset milionů. Důvodem byly dozvuky válečných útrap, rozpad mocnářství i epidemie španělské chřipky.

Nejvíc lidí žilo v Česku v době protektorátu. Mezi lety 1939 a 1944 měly české země přes 11 milionů obyvatel. Pod desetimilionovou hranici se republika dostala po skončení druhé světové války od roku 1946. Méně než devět milionů obyvatel pak měla mezi lety 1947 a 1950, tedy po odsunu Němců.

Život v zemi se za poslední století protáhl o víc než celou jednu generaci. Muži mohou žít v průměru o 29 let déle než jejich předkové v době vzniku republiky. Doba dožití žen je delší o zhruba o 32 let. V roce 1920 se muži měli šanci v průměru dožít 47 let a ženy 49,6 roku. Loni naděje dožití dosahovala u mužů 76 let a u žen 81,8 roku.

Za první republiky se život prodloužil u mužů na 56,5 roku a u žen na 60,8 roku. Protektorát a válka průměrnou dobu dožití zase zkrátily - mužům o 5,5 roku a ženám o 1,8 roku. V roce 1968 muži mohli žít v průměru 66,7 roku a ženy 73,4 roku, do roku 1989 si muži připsali navíc jen 0,4 roku a ženy dva roky.

Před sto lety v posledním válečném roce statistici zaznamenali 57.700 sňatků. V roce 1919 jich bylo už 123.300, tedy zhruba 12 na tisíc obyvatel. Nejvíce svateb se odehrálo v roce 1920, kdy jejich počet překročil 135.700. Nejméně manželství ve stoleté historii Češi a Češky uzavřeli v roce 2013, na tisíc lidí tehdy připadly čtyři sňatky. Své ano si řeklo 43.500 párů. Od té doby zájem opět pomalu stoupá. Loni se konalo 52.600 svateb, tedy pět na tisícovku obyvatel.

V roce 1919 na 10.000 obyvatel připadly dva rozvody, loni 24. Před sto lety rozvodem končilo zhruba pět procent manželství. Podíl postupně narůstal. V roce 2010 to byla přesně polovina, loni pak 47 procent. Průměrné manželství v době vzniku samostatného Československa vydrželo do svého rozpadu přes 12 let. Za první republiky se zkrátilo zhruba o dva roky. Po válce až do normalizace trvalo necelých deset let. Od 70. let se prodlužuje. Loni doba činila 13,2 roku.

Po vzniku republiky se mimo manželství rodilo zhruba každé deváté dítě, loni už každé druhé. V roce 1919 přivedly svobodné matky na svět 11 procent dětí. Za první republiky se podíl pohyboval mezi přibližně deseti a 12 procenty. V roce 1938 klesl na osm procent. Loni to bylo 49 procent.

Dětí se nyní rodí mnohem méně než před sto lety. V roce 1918 připadlo na tisícovku obyvatel 12 narozených a na počátku 20. let pak 25 či 26. Nyní to není ani 11 dětí, na přelomu tisíciletí to ale bylo méně než devět. V porodnosti se odrážejí politické změny. Roli hrálo v minulém století i rozšíření antikoncepce.

Průměrný věk matek v roce 1920 činil něco přes 30 let a dva měsíce, loni to bylo rovných 30 roků. První dítě Češky mívají v průměru ve 28 letech a dvou měsících. Po vzniku Československa byl tento věk nižší. Za první republiky se pohyboval kolem 25 let. Ke 22 letům klesl až za normalizace.

Před sto lety mívaly ženy také víc potomků. Průměrná matka přivedla na svět tři děti. Plodnost před sto lety dosahovala hodnoty 2,96, loni to bylo 1,69. Nynější ženy tak za život mají v průměru méně než dvě děti.

V roce 1918 do jednoho roku zemřelo 194 dětí na tisícovku narozených. Víc než měsíc nepřežilo 76 dětí z tisíce. Loni na tisíc narozených dětí připadli méně než tři zemřelí kojenci a ani ne dva novorozenci. Česko tak patří v této péči ke světové špičce.